Ne, vůbec. Naopak jsem to přímo nesnášela, protože jsem ve škole dostávala z šití dvojky a trojky, ale u babičky jsem ráda háčkovala a vyráběla jsem bambule. Těch jsem vyrobila desítky.

Můžete zmínit vaši dosavadní podnikatelskou cestu a představit nám své současné aktivity?

13 let jsem provozovala v Karlových Varech Taneční školu Harmonie, a když jsem v roce 2011 osobně vyhořela a skončila jsem, musela jsem si dát od všeho 2 roky pauzu.

Zbylo mi však obrovské množství kostýmů z choreografií, které jsem vytvářela na každoroční celovečerní představení v karlovarském divadle a bylo mi líto jich nevyužít. Navíc mě navrhování kostýmů hodně bavilo a hodně krát jsem si z legrace říkala, jestli já ten tanec nedělám pro to, abych mohla navrhovat kostýmy a oblékat lidi. Tak jsem si po pauze řekla, že je škoda, aby se tu kostýmy jen tak válely a napadlo mě, že budu dělat taneční produkce/programy na společenské akce.

Eva Jungmanová je velmi aktivní žena milující eleganci

Zkontaktovala jsem bývalé studenty a dali jsme dohromady tanečně stepařský program. Praxe ale ukázala, že nejsme schopni bez pauzy na převlékání a nějakou regeneraci dát sami dohromady např. hodinový program, a tak jsem si řekla, že pauzy mezi tanečními a stepařskými čísly vyplním krátkou ukázkou dobových modelů.

Těch postupně přibývalo, až z toho vznikla regulérní dobová módní přehlídka a z původní myšlenky doplnit taneční program dobovou módou, vznikly různé typy módních přehlídek doplněné tancem či stepem nebo jen jako samostatný program.

Programů během měsíce nebylo mnoho a mě přišlo, že je škoda, aby tam tolik modelů jen tak viselo a čekalo na další akci a napadlo mě, co kdybych je začala půjčovat? A otevřela jsem půjčovnu dobových a vintage kostýmů a modelů a divadelních a tanečních kostýmů pod značkou Salon EléDance, pod kterou své modely prezentuji.

Program v dobových oděvech skvěle doplní každou událost či firemní večírek apod.

Protože si nás některé společnosti objednávají pravidelně a nemáme stále tolik nových kompletních modelů i přesto, že vytvářím stále nové, napadlo mě oživit program módní přehlídkou dobového spodního prádla a koupacích úborů/plavek. Tento program jsme pojali jako humorný a je plný vtipných komentářů a pantomimických scének.

Co se dalších aktivit týká, provozuji také fotokostymérnu. To znamená, že přijedeme s fundusem na akci, vy si zapůjčíte naše modely nebo jen doplňky jako např. cylindry, buřinky, fraky, peleríny, kožešinové štoly, paraplíčka atd., které vám pomůžeme vybrat a vyladit a vy se v nich pak necháte vyfotit např. u fotopointu nebo na svůj mobil a máte krásný zážitek a památku.

V půjčovně Salon ÉleDance najdete nádherné dobové outfity k zapůjčení

A co najdete v mé půjčovně? Autorskou či originální módu 20. a 30. let min. století včetně spodního prádla a plavek, doplňky (kloboučky, čepice, paraplíčka, rukavičky, korále, kabelky, boa, kožešiny, fascinátory, cylindry, brýle, noviny a obuv. Pár modelů máme také z období secese, 10. a 40. let min. století a pak originální autorské divadelní a taneční kostýmy např. „Paní Hudba“.

Od kdy se své podnikatelské činnosti věnujete?

V roce 2013 jsem založila z původní Taneční školy Harmonie spolek Centrum tance Harmonie z. s., ale kostýmy navrhuji už od roku 1999, kdy jsem okostýmovala své první taneční vystoupení.

Co pro vás znamená podnikání, které dnes na našem webu Fashion Focus představujete?

Tento druh činnosti je pro mě zábavou, naplněním a v tomto směru se také kreativně realizuji. Nemohla bych se mu však věnovat na plný úvazek, protože potřebuji v životě i jiné aktivity, a proto Salon EléDance a CT Harmonie z. s. provozuji jen jako vedlejší činnost.

Co je podle vás největší výzvou podnikání v oblasti zakázkové oděvní tvorby?

Sehnat dobrou, precizní krejčovou, která umí vytvářet také střihy, má volnou kapacitu a dokáže můj návrh přetvořit v realitu.

Jak se za dobu vašeho působení změnil zájem o dobové oděvy a kostýmy a oděv na zakázku?

Řekla bych, že s popularizací filmu Velký Gatsby a jiných dobových seriálů české i zahraniční tvorby zájem mírně vzrostl. Oděvy na zakázku už tvořím pouze výjimečně, protože nemám dobrou zkušenost s přístupem zákaznic a zákazníků k procesu tvorby.

Vnímáte dnes větší zájem o originalitu, řemeslné zpracování a oděvy vytvořené na míru?

U velmi úzkého okruhu zákazníků ano, ale obecně trh válcuje rychlá, levná móda a věci na několik málo použití.

Jak byste pospala vaše zákaznice a zákazníky?

Jsou to lidé, kteří jsou pozvaní na svatbu v dobovém stylu, nebo jdou na ples nebo jinou společenskou akci a chtějí se obléknout trochu jinak než obvykle. Často přicházejí i ti, kdo mají rádi dobovou módu, chtějí být originální a na chvíli si vyzkoušet, jaké to je cítit se jako pravá dáma nebo gentleman. A patří sem i všichni, kdo se chtějí jednoduše pobavit nebo zpestřit firemní akci, ples či oslavu něčím výjimečným, hravým i humorným.

Jak probíhá cesta od prvotního nápadu až k hotovému oděvu?

Je vždy jiná. Někdy je inspirací pohled na zákaznici, která si zkouší šaty, někdy je to opojení vůní parfému, někdy jen pohled na zajímavou lahvičku od parfému, někdy architektura budovy a někdy to tvrdě vymýšlím. Většinou si ale dám látku, která mě osloví, na figurínu a tam si s ní hraji a tvořím a špendlím přímo na samotné panně. Inspiraci čerpám z mnoha zdrojů od vintage módy až po bohémský styl.

Se kterými materiály a komponenty se vám nejlépe pracuje při vašem tvoření?

Miluji devoré, krajky, satén, šifon, samet, brokát a georgette. Ráda své modely doplňuji zajímavými knoflíčky, korálky, stuhami, výšivkami nebo aplikacemi, které dělají výsledný oděv zajímavým.

Dáváte do své tvorby i kus sebe, nebo se inspirujete pouze tradičními materiály pro dané období, pro které tvoříte oděv?

Do tvorby dávám hlavně kus sebe a tvořím z toho, co se mi líbí a považuji to za vhodné.

Eva Jungmanová dává do své tvorby dobových kostýmů kus sebe

Co vás nejvíce fascinuje na oděvu, které vychází z historie?

Nejvíce mě fascinuje, že oděv dokáže vyprávět příběh své doby a představuji si, kdo jej nosil, co dělal, jak vypadal. V každém střihu, materiálu, klobouku nebo drobném doplňku je vidět, jak lidé žili, co považovali za krásné i jak chtěli působit navenek. A také mě fascinuje ta proměna člověka, když si oblékne dobový kostým. Často se jinak narovná, chodí vzpřímeně, začne se pohybovat s větší elegancí a chovat se více jako dáma či gentleman.

Pamatujete si na první dobový oděv, který jste vytvořila? Nebo nějaký jiný něčím nejvíce specifický?

Popravdě jen tuším, který to byl. Ale zato si pamatuji tvorbu téměř všech svých kostýmů.

Jaké požadavky musí splňovat každý dobový oděv, kostým a šaty?

Každý dobový oděv by měl především odpovídat konkrétnímu období nejen střihem, ale i materiálem, barvami, vzory a doplňky. Důležité je, jak šaty sedí na postavě, kde je pas, jaká je délka sukně, tvar rukávů, nebo silueta. A nakonec přicházejí doplňky: kloboučky/ky, rukavice, kabelka, šperk, boty nebo správně uvázaný motýlek. Právě detaily často rozhodnou, zda kostým působí věrohodně. Specifikum mých modelů je, a slýchám to často i od zákaznic, že by si šaty bez doplňků, např. čelenky nebo kloboučku vzaly i na ples dnešní doby, jak jej známe.

Dobové oděvy mají své náležitosti

Můžete zmínit nějaké zajímavé pojmenování detailu dobového oděvu, které je málo známé, např. jiný název pro košili apod.?

Zajímavý je např. plastron, což je ozdobná přední část košile něco jako větší kravata, která se nosila zejména k formálnímu pánskému oděvu, např. žaketu.

V čem je tvorba dobového oděvu jiná než tvorba běžného současného oblečení?

Určitě především ve střihu, délce, detailech, vzorech a barvách. Tvorba dobového oděvu je vlastně trošku pátrání. U současného oblečení si můžeme střih a materiál přizpůsobit dnešnímu pohodlí a módě. U dobového kostýmu je potřeba nejdříve zjistit, co se tehdy skutečně nosilo, jak oděv seděl na postavě a co k němu patřilo. Často rozhodují maličkosti jako je správná délka rukavic nebo tvar klobouku. Zároveň je důležité, aby se v kostýmu člověk cítil dobře a mohl se v něm pohybovat. Proto při tvorbě hledám rovnováhu mezi věrností době, vlastní kreativou a pohodlím dnešního nositele/nositelky.

Je možné si oděvy z vaší tvorby zakoupit?

Moje modely si lze pouze vypůjčit, na prodej nejsou. I když už jsem na jedné módní přehlídce pro evropskou šlechtu jeden model prodala, paní mě doslova ukecala.

Na čem právě pracujete a jaké jsou vaše plány do budoucna?

Právě vytvářím velikostně universální modely do fotokostymérny, které slouží k zakrytí civilního oděvu, např. džín, aby se zákaznice a zákazníci na společenské akci nemuseli úplně převlékat a pomocí doplňků jsme vytvořili dobový model. Je to docela oříšek. A plány do budoucna? Dělat svět krásnější skrze módu a eleganci a vracet zpět noblesu, hravost i radost z oblékání a hlavně ženskost. Chci rozšiřovat nabídku Salonu EléDance o další zajímavé dobové modely a přinášet lidem zážitky, při kterých se můžou na chvíli přenést do jiné doby. Také mám vizi vytvořit „kloboukovou módní přehlídku“.

Co ve svém podnikání považujete za největší dosavadní úspěch?

Za svůj největší dosavadní úspěch považuji svůj skvělý tým podobně naladěných lidí a kolegů, bez kterých by to celé nemohlo fungovat. Všichni se tomu věnujeme často i po své běžné práci, přesto jsme spolu už řadu let téměř ve stejné sestavě. A nejhezčí na tom je, že nás to pořád baví a hodně se u toho nasmějeme. Vlastně si někdy říkám, jestli se tomu vůbec dá říkat práce. Co se samotné tvorby týče, navrhovala jsem luxusní model na cestu Orient Expressem, moje kostýmy hrály ve filmu a také procestovaly řadu evropských měst.

Co považujete za svůj největší splněný pracovní sen?

Vůbec netuším. Asi jsem žádný původně neměla.

A jaký je váš aktuální pracovní sen?

Mým aktuálním pracovním snem je vystoupit v novém červeném koncertním sále karlovarských Císařských lázní. A pak je tu ještě jedno zahraniční místo, které si zatím nechám pro sebe.

Eva Jungmanová sní o módní přehlídce v rekonstruovaných Císařských lázních

Která část tvorby je pro vás nejnáročnější a která vám naopak přináší největší radost?

Největší radost mi přináší samotná tvorba na krejčovské panně v salonu, kdy se model postupně rodí přímo před očima.
Nejnáročnější bývá někdy najít přesně tu pravou látku a pak co nejlépe přenést svoji představu do všech drobných detailů paní krejčové, aby výsledný model odpovídal mému návrhu.

Jaké příležitosti vedou zákazníky k tomu, že si nechají vytvořit kostým či šaty na míru?

Tuším, že chtějí něco jiného, originálního, co je odliší a chtějí, aby jim to přesně sedělo.

Jaké jsou nejčastější představy nebo požadavky klientů, kteří si u vás objednávají kostýmy či oděvy?

Nejčastěji klienti přicházejí s představou, že se chtějí na chvíli přenést do jiné doby a zároveň se v kostýmu cítit dobře a přirozeně. Někdo hledá výrazný model, kterým se odliší a bude zajímavý. Často řešíme také to, aby kostým seděl konkrétní postavě, odpovídal charakteru akce a aby se v něm člověk mohl pohodlně pohybovat. Mám ráda, když si klient nechá poradit a společně pak hledáme oděv, ve kterém se necítí převlečeně, ale přirozeně.

Aby půjčený dobový oděv skvěle vypadal, musí nejen přesně padnout, ale být v souladu s člověk, který si jej zapůjčil

Které šaty/oděv např. byste přála možnost vyzkoušet každé ženě a oděv muži?

Tak u mužů je to jednoduché, frak nebo žaket s cylindrem a ženě perfektně padnoucí dlouhé šaty, rukavičky, a klobouček…

Když někdo si chce zapůjčit kostýmy od vás, jak dlouho dopředu vás musí kontaktovat?

Není to striktně dané, ale protože nemám klasický kamenný obchod s pevnou otevírací dobou, je vždy nutné se předem dohodnout na termínu. Doporučuji ozvat se co nejdříve zvláště u větších akcí, skupin nebo v období plesů a svateb. Termín na zkoušku či výběr kostýmů totiž nemusí být těsně před akcí už volný nebo mohou být modely zarezervované.

Co obnáší péče o dobové oděvy?

Je to trošku jako péče o malé poklady. Mnoho materiálů je citlivých – samet, krajka, hedvábí, staré krajkové rukavice nebo klobouky a nesnesou běžné praní ani nešetrné zacházení.

Kostýmy je potřeba po každém použití zkontrolovat, vyvětrat, případně odborně vyčistit a drobné opravy udělat hned. K tomu patří žehlení nebo napařování s velkou opatrností, péče o peří, rukavičky, boty i klobouky. Je to práce, která není příliš vidět, ale právě díky ní můžou kostýmy dále žít svým životem a zdobit další zákaznice a zákazníky.

Co vám v souvislosti s vaším podnikáním přináší největší radost?

Největší radost mám ve chvíli, kdy vidím, že se lidem moje modely opravdu líbí a cítí se v nich, jako by byly ušité přímo pro ně. Najednou se narovnají, usmějí se a přímo se nesou.

Existuje nějaký oděv z historie, ale i současnosti, který byste si na sebe nikdy neoblekla?

Nemám ráda zvířecí vzory, nenosím džíny ani legíny.

Jak jste si užila letošní léto?

Maximálně! Užívám si léto se vším všudy. Ráda nosím šaty ve výrazných barvách, miluji koupání v přírodě a výlety po České republice. Nejlépe je mi tam, kde je voda, hezká příroda a ještě je co objevovat.

Jaké máte plány do konce tohoto roku?

Ráda bych dokončila 2 nové modely,  jeden nový klobouk a motiv na potisk látky inspirovaný českou vlajkou, na tzv. „vlastenecký „frak“.

Co vás baví na podzimu?

Barvy, vůně, atmosféra, příroda.

Jak nebo čím si děláte kratší podzimní dny hezčí?

Dobrým zákuskem s přáteli a výlety.

Nosíte svoji módní tvorbu?

Ano, nosím a ráda. Paradoxně na realizaci modelů pro sebe nemám moc času, vždy se objeví něco, co má přednost.

Eva Jungamanová ráda nosí svoji tvorbu

Co byste ráda vzkázala našim čtenářkám a čtenářům na závěr?

Módu nekopíruji, vycházím však z jejích principů a přizpůsobuji se současnému vkusu. Elegance je mým zaklínadlem. Těším se na spolupráci s vámi, ať už jste firma, spolek či jednotlivec.

Děkuji za rozhovor.

Informace k rozhovoru – jedná se o inzerci

Zdroj všech fotografií: archiv Evy Jungmanové

Pokračujte ve čtení dalších rozhovorů ZDE.

Jaká byla cesta k vašemu dnešnímu krejčovství?

Řekla bych, že docela klikatá. Vyučila jsem se jako dámská krejčová, ale přestože se mi samotné řemeslo líbilo, ve škole mě příliš nebavilo a tehdy jsem ani neměla pocit, že bych na šití byla nějak výrazně šikovná. Myslím, že jsem dokonce u závěrečných zkoušek své mistrové slíbila, že tuhle práci nikdy dělat nebudu. Dnes se tomu samozřejmě musím smát.

Po vyučení jsem proto pokračovala ve studiu na ekonomické škole s představou, že budu pracovat někde v kanceláři a bude to pro mě lepší cesta. Časem jsem ale zjistila, že kancelářská práce není nic pro mě. Vystřídala jsem několik zaměstnání a někdy kolem pětadvaceti let ve mně začala sílit touha vytvořit si něco vlastního. Když jsem přemýšlela, co vlastně umím a čemu bych se mohla věnovat, najednou mi došlo: vždyť já umím šít.

Založila jsem si živnost a začala od nuly. Ze školy jsem znala technologické postupy a měla jsem určitý základ, ale chyběla mi praxe a jistota v rukou. Své podnikání jsem začínala hlavně úpravami oděvů, opravovala jsem oblečení také pro obchody. Časem jsem si věřila na zvládnutí náročnějších zakázek. Současně jsem si ještě nechávala zaměstnání na poloviční úvazek, protože jsem tehdy nevěděla, jestli mě krejčovství dokáže uživit.

Příběh Michaely Kučerové dokazuje, že osudová práce a současně záliba si člověka vždy najde

Během dalších let přišly nejrůznější pracovní příležitosti, zakázkové šití i období, kdy jsem kvůli osobní situaci musela šití téměř úplně odsunout. Vždycky jsem se k němu ale znovu vrátila. Až přibližně po deseti letech přišel okamžik, kdy jsem se rozhodla opustit své zaměstnání a dát krejčovství naplno šanci.

Právě tehdy jsem si začala naplno uvědomovat, že i v době, kdy je trh oblečením doslova přehlcený, má krejčovské řemeslo stále své místo. Lidé chtějí své oblíbené oděvy upravovat a zachraňovat a zároveň stále hledají možnost nechat si ušít něco, co jim skutečně sedí a odpovídá jejich představám. A to je něco, co vám běžný obchod často nabídnout nedokáže.

Jak jste se dostala ke krejčovskému řemeslu?

Přestože jsem se jako dámská krejčová vyučila, mám pocit, že ke skutečnému krejčovskému řemeslu jsem se dostala až mnohem později, a to především díky praxi a dvěma výjimečným krejčovým, které mě na mé cestě provázely. Když jsem po letech začala znovu šít, měla jsem ze školy základy a znala technologické postupy, ale chyběla mi praxe a jistota v rukou.

Nepotřebovala jsem se učit šít úplně od začátku. Potřebovala jsem spíše někoho zkušeného, s kým bych mohla konzultovat konkrétní kroky, u kterých jsem si nebyla jistá. Tehdy jsem si vzpomněla na svoji mistrovou z prvního ročníku učiliště. Přestože mě vedla pouze jeden rok a od školy uplynulo více než deset let, utkvěla mi v paměti jako člověk, kterého jsem měla opravdu ráda. Vyhledala jsem ji, ozvala jsem se jí a doufala, že si na mě ještě vzpomene. A vzpomněla.

Začala mi pomáhat právě s jednotlivými postupy, u kterých jsem si nebyla jistá. Někdy stačila krátká konzultace nebo vysvětlení jednoho konkrétního kroku. Později mě doporučila firmě, pro kterou sama šila a která právě rozšiřovala svoji nabídku o oblečení. Začínala jsem tam jednoduchými kalhotami na gumu, postupně jsem šila bundy se zipy, kapucemi a kapsami a nakonec také kabáty, saka nebo pánské zimní prošívané bundy. Byla to pro mě úžasná praxe.

Moje paní mistrová bohužel před několika lety zemřela. Právě v té době jsem pracovala na náročnější zakázce a dostala jsem se do bodu, kdy jsem potřebovala radu zkušenějšího člověka. Vzpomněla jsem si na jednu její kolegyni, o které mi často vyprávěla jako o výborné pánské krejčové. Osobně jsme se nikdy neviděly, znala jsem pouze její jméno a věděla jsem, odkud je. Protože stále šila, podařilo se mi ji najít. Představila jsem se, vysvětlila jí, odkud o ní vím, a zeptala jsem se, zda by mi mohla věnovat trochu svého času. I tentokrát jsem měla štěstí. Byla nesmírně ochotná a postupně jsme spolu zůstaly v kontaktu.

Tyto dvě ženy mi z mého pohledu daly na mé cestě nejvíc. Obě jsou pro mě představitelkami poctivého krejčovského řemesla „staré školy“. Pracovaly na vysoké úrovni, šily také pro známé návrháře a jejich práce byla neuvěřitelně precizní. Moje paní mistrová mi pomohla znovu získat řemeslo do rukou a doplnila mi znalosti tam, kde jsem si nebyla jistá. Druhá paní krejčová mi kromě dalších zkušeností dala něco možná ještě důležitějšího – jistotu ve vlastní práci. Když člověk, jehož práce si nesmírně vážíte, vezme váš výrobek do rukou, prohlédne si ho a řekne vám, že je krásně ušitý, začne se postupně měnit i to, jak svoji vlastní práci vnímáte.

Dnes už při šití nepotřebuji vedení jako dříve. Samozřejmě o sobě někdy pochybuji a myslím, že to k tvůrčí práci patří. Po letech praxe už vím, že se dokáži při práci rozhodovat sama a hledat vlastní řešení. A právě díky druhé paní krejčové jsem navíc začala krejčovství vnímat trochu jinak. Nejen jako řemeslo a soubor správných technologických postupů, ale jako spojení řemesla, preciznosti a určité formy umění.

Co vás na vaší práci nejvíce baví a co na ní považujete za náročné?

Nejvíce mě baví okamžik, kdy vidím, jak se z oděvu postupně stává něco, co člověku opravdu sedí. A je vlastně jedno, jestli šiji celý oděv na míru, nebo dělám zdánlivě obyčejnou úpravu.

Michaelu Kučerovou velmi baví tvorba oděvů na zakázku, ale i opravy a úpravy oděvů

Někdy ke mně přijde zákaznice jen se zkrácením šatů nebo potřebuje přidat záševky. Uděláte několik poměrně malých zásahů a najednou před vámi stojí úplně jiný oděv. Stačí u sukně změnit délku o několik málo centimetrů a celá silueta může působit úplně jinak. Právě to mi někdy připadá skoro jako malé kouzlo.

Stejně mě baví zakázkové šití. Při první zkoušce máte před sebou něco, co ještě před chvílí byly jen rovné kusy nastříhané látky, a najednou se na postavě začíná formovat skutečný oděv. Každým dalším krokem dostává svůj tvar a charakter.

Mám ráda i tu neuvěřitelnou preciznost, kterou krejčovství vyžaduje. Když šiji kapsu, vsazuji zip, lemuji nebo spojuji jednotlivé díly a všechno do sebe přesně zapadne, mám z toho obrovskou radost. Někdy máte šaty téměř hotové, ale stále jim něco chybí. Pak založíte správnou délku, vyžehlíte je a najednou je všechno jak má být. Krejčová totiž na oděvu vidí milimetry, kterých si možná nikdo jiný ani nevšimne. A právě ony často rozhodují o výsledku.

A právě s tou precizností souvisí i to, co je pro mě na této práci nejnáročnější – zodpovědnost. Občas tomu říkám jednoduše strach střihnout. Když přede mnou leží látka na náročnější zakázku a vím, že některá rozhodnutí už nepůjdou vzít zpět, dokáži kolem ní nějakou dobu chodit. Všechno si několikrát zkontroluji, promyslím a někdy si před prvním střihem raději ještě dojdu udělat kávu.

Každému stříhání látky předchazí pečlivě promyšlené rozhodnutí

A moje práce se mnou občas odchází i domů. U složitější zakázky se mi stává, že večer ležím v posteli a v hlavě si přehrávám, jak něco nastřihnu, jaký zvolím postup nebo v jakém pořadí jednotlivé kroky udělám. Často mám řešení v hlavě dřív, než druhý den vůbec přijdu ke stroji.

Asi největší nervozitu ale cítím před předáním náročnější zakázky. Můžu být se svojí prací spokojená, oděv může krásně sedět a být zpracovaný přesně tak, jak má, ale stejně mi hlavou proběhne otázka: Odpovídá výsledek tomu, co si zákaznice představovala? U zakázkového šití totiž nejde jen o správně ušitý oděv. Pracujete také s představou člověka, pro kterého vzniká – a právě za její naplnění cítím velkou zodpovědnost.

Co celkově považujete v Česku za náročné na podnikání a zvláště v módním průmyslu?

Na podnikání je pro mě asi nejnáročnější určitá nejistota. Člověk se snaží něco vybudovat, ale především v začátcích nikdy přesně neví, kolik zakázek přijde příští měsíc. Do toho samozřejmě musí platit pravidelné náklady, sociální a zdravotní pojištění, daně a další povinnosti, které je nutné hradit bez ohledu na to, jak silný měsíc zrovna máte. Když pracujete sami na sebe, získáte velkou svobodu, ale zároveň za sebe a své podnikání nesete veškerou zodpovědnost.

V módním průmyslu vnímám jako velký problém především obrovské množství produkovaného oblečení. Oblečení je dnes všude, často za neuvěřitelně nízké ceny a mám někdy pocit, že se k němu začínáme chovat téměř jako ke spotřebnímu zboží každodenní potřeby. Když něco nesedí, nevydrží nebo se nám to přestane líbit, jednoduše koupíme další kus. Přitom část těchto oděvů není z kvalitních materiálů, nesedí různým typům postav a mnohdy ani není vytvořena s předpokladem, že ji budeme nosit dlouhé roky.

Nelze srovnávat cenu oděvu na zakázku s oděvem z masové produkce

A právě v tomto prostředí se někdy krejčovská práce dostává do zvláštní situace. Občas se setkávám s porovnáváním ceny oděvu z běžného obchodu s cenou oděvu ušitého na míru. Podle mě jsou to ale dvě úplně odlišné věci. Na jedné straně stojí sériová výroba ve velkém množství, na druhé konkrétní člověk, jeho míry, jeho postava, jeho představa, vybraný materiál a mnoho hodin individuální práce.

Krejčovina je pro mě o oděvu vytvořeném podle vašich představ. O kousku oblečení, který budete nosit roky, protože vám sedí, protože se v něm cítíte dobře a protože ho máte rádi. A právě v tom podle mě spočívá hodnota oděvu šitého na míru. Nemůže soutěžit s masovou výrobou o nejnižší cenu – a ani by neměl. Jeho hodnota je úplně někde jinde.

Které služby jsou u vašich zákaznic a zákazníků ve vašem Krejčovství MK nejoblíbenější a nejvíce využívané?

Nejoblíbenější jsou určitě oděvy šité na zakázku úplně od začátku, podle konkrétní představy zákaznice. Nejvíce využívané jsou ale samozřejmě opravy a úpravy oděvů, protože ty lidé potřebují nejčastěji v běžném životě.

Čím se odlišuje vaše krejčovství od konkurence?

Nevím, jestli se tím vyloženě odlišuji od ostatních krejčovství, ale svoje krejčovství chci stavět hlavně na individualitě. Každé zákaznici se chci věnovat naplno a odvést pro ni co nejlepší možnou práci. Je pro mě důležitý osobní přístup, vzájemná důvěra a to, aby každá zákaznice měla pocit, že se její zakázce opravdu věnuji individuálně a není pro mě jen další zakázka.

V Krejčovství MK nebudete jen další číslo zakázky

Jaké služby ve vašem krejčovství nabízíte?

Ve svém krejčovství se věnuji dvěma hlavním oblastem – úpravám oděvů a zakázkovému šití na míru.

U úprav je moje nabídka opravdu široká. V podstatě se snažím najít řešení všude tam, kde je úprava technicky možná a dává smysl. Může jít o běžnější zásahy, jako je zkracování, zužování nebo úprava pasu, ale také o složitější úpravy, při kterých je potřeba oděv částečně přepracovat. A přestože se moje krejčovství zaměřuje především na ženy, u úprav přijímám i pánské oděvy.

Michaela Kučerová se ve svém krejčovství věnuje také opravám pánských oděvů

Druhou částí mojí práce je šití dámských oděvů na míru. A tady mě baví právě to, že nabídka vlastně nemusí končit u několika konkrétních typů oblečení. Zákaznice může přijít s vlastní představou a společně hledáme cestu, jak ji převést do skutečného oděvu. Samozřejmě vždy záleží na tom, zda je daná představa technicky realizovatelná, ale právě tahle různorodost mě na zakázkovém šití baví.

Nechejte si vytvořit nějaké dámský oděv na zakázku

Moje zaměření na dámskou krejčovinu má kořeny už ve škole. Když jsem se hlásila na obor, studovala jsem dámské krejčovství, tak jsem právě v něm získala své základy. Postupem času jsem ale zjistila, že mi toto zaměření vyhovuje i osobně. Dámská móda je mi bližší, připadá mi velmi kreativní a nabízí obrovské množství možností ve střizích, materiálech i celkovém zpracování.

Zkušenosti mám přitom i s pánskými oděvy. V minulosti jsem šila například pánské kalhoty, kombinézy nebo bundy. Pánské krejčovství má podle mě své velké kouzlo právě v technické stránce. U klasické pánské krejčoviny je zpracování velmi náročné a precizní a právě to je část, která by mě na něm lákala nejvíce. Pro své vlastní krejčovství jsem si ale vybrala dámskou módu jednoduše proto, že je mi bližší a mohu v ní více využít svou kreativitu.

Jak dlouho trvá tvorba oděvu na zakázku a od čeho se to odvíjí? 

Toto se odvíjí od typu oděvu a jeho náročnosti. U kalhot je samozřejmě práce kratší než například u kabátu nebo složitějších šatů. Záleží rovněž na materiálu, množství detailů a počtu zkoušek. Někdy stačí jedna, jindy jsou potřeba dvě nebo tři, aby oděv opravdu dobře seděl.

Oděv na zakázku musí své majitelce skvěle padnout

Shání se vám snadno potřeby pro vaši práci, jako například nitě apod.?

Ano, dnes je podle mě výběr opravdu široký a většinu potřeb seženu bez problémů. U některých atypických věcí, například speciálních zipů nebo lemování, má výrobce někdy vlastní originální komponenty, které přesně nahradit nelze. Většinou se ale vždy podaří najít vhodnou alternativu, která funkčně i vzhledově funguje dobře.

Co vás naplňuje při realizaci oprav, kterým se s nadšením věnujete?

Na opravách mě baví už samotné hledání řešení. Často se ke mně dostane oděv, u kterého to na první pohled vypadá, že jej zachránit nebude možné. A právě tehdy mě baví přemýšlet, jak ho upravit tak, aby mohl dál sloužit.

Vždy se snažím najít cestu a jen málokdy řeknu, že něco nejde – většinou až ve chvíli, kdy už to opravdu není technicky možné. A největší radost mám potom z reakce zákaznic/zákazníků, kteří často přijdou s tím, že už ani moc nevěří, že se oděv podaří zachránit, a nakonec si jej můžou znovu odnést a dál nosit.

Je to pro mě zase takové malé krejčovské kouzlo.

Jaké úpravy oděvů vás baví nejvíce a u kterých si můžete opravdu „vyhrát“?

Nejde ani tak o konkrétní typ oděvu, ale spíš o samotnou úpravu nebo opravu. Baví mě práce, kde je potřeba hledat řešení a kde je na výsledku opravdu vidět rozdíl.

Mám ráda například úpravy délek u širokých sukní, kde si můžu vyhrát s úzkým a čistým lemem. Stejně tak mě baví opravy roztržených podšívek, které někdy na první pohled vypadají, že už by bylo nejlepší celé vyměnit. Často ale lze najít způsob, jak je zachránit bez kompletní výměny, a právě to mě těší.

Několikrát se mi také stalo, že se ke mně dostal oděv po předchozí nepovedené opravě nebo úpravě. I takové zakázky mám ráda, protože když se vše provede správně a pečlivě, může být výsledný rozdíl opravdu výrazný. Právě u těchto úprav mám pocit, že si s nimi můžu nejvíce „vyhrát“.

Která zakázka vás během provozování vašeho podnikání nejvíce překvapila, čím a z jakého důvodu?

Takových zakázek bylo určitě více, ale z poslední doby mi nejvíc utkvěla úprava pánské motorkářské kombinézy. U té jsem se opravdu zapotila.

V Krejčovství MK si můžete nechat opravit nejrůznější oděvy bez ohledu na to, zda jsou pánské či dámské

Bylo potřeba oddělit vrchní a spodní část, mezi ně vsadit nový zip a zároveň zkrátit rukávy. To samo o sobě nebylo úplně jednoduché, protože šlo o těžký kožený oděv s podšívkou. Navíc bylo potřeba znovu správně usadit a přišít plastové chrániče tak, aby po zkrácení rukávů seděly přesně tam, kde mají.

Práce s kůží, těžkou konstrukcí oděvu, podšívkou a pevnými chrániči byla technicky náročná a vyžadovala hodně trpělivosti. Právě proto mi tahle zakázka utkvěla v paměti – byla to jedna z těch úprav, u kterých si člověk opravdu sáhne na své limity, ale o to větší radost má z výsledku.

Setkáváte se s představou, že krejčovství je určeno především pro šití nových oděvů, nebo lidé stále více objevují i možnosti úprav?

Když jsem se ke krejčovství vracela naplno, měla jsem původně pocit, že dnes bude hlavně o úpravách a opravách. O to mileji mě překvapilo, že tomu tak vůbec není. Stále více lidí má zájem i o nový oděv ušitý od začátku, na míru a podle vlastní představy.

Kdybych to měla odhadnout, u mě je poměr zakázkového šití a úprav zhruba půl na půl – a vlastně mi to tak vyhovuje. U oprav a úprav si trochu odpočinu od větších zakázek. Výsledek je většinou rychlejší a bývá s nimi spojený menší stres. Po čase mi ale zase začne chybět možnost něco vytvořit úplně od začátku. Právě to mi dávají zakázky na míru – možnost pracovat s novým střihem, materiálem a představou zákaznice a sledovat, jak postupně vzniká celý oděv. Obě části krejčovství mě proto baví každá trochu jiným způsobem.

Jak důležité je podle vás umět se na oděv podívat jinak a najít řešení, které zákazník třeba původně nevidí?

Podle mě je to jedna z nejdůležitějších částí krejčovské práce. Často ke mně zákazník přinese oděv, vysvětlí mi problém a řekne třeba: „Stačí, když mi to tady nějak vezmete.“ Jenže mně už v tu chvíli v hlavě běží úplně jiný proces. Přemýšlím, kde oděv rozpárat, jak se dostat dovnitř, co otočit, podložit, podžehlit, začistit nebo jak celý zásah udělat tak, aby výsledek nejen fungoval, ale také vypadal co nejlépe.

Krejčovský um není pouze o šití, ale zvláště u oprav také o komplexním uvažování nad daným oděvem

A právě to mě na té práci baví. Pro zákazníka je šití často trochu alchymie, protože nezná konstrukci oděvu ani možnosti, které nabízí. Já už ale při prvním pohledu začínám hledat několik různých cest, jak problém vyřešit. A někdy je výsledné řešení úplně jiné, než si zákaznice/zákazník na začátku představoval.

Provádíte také úpravy oděvů, které si zákazníci zakoupili v jiných obchodech nebo e-shopech? 

Ano, samozřejmě. Je mi v podstatě jedno, kde byl oděv zakoupený. Pokud je úprava technicky možná a dává smysl, ráda se jí ujmu. Právě u konfekce se často stává, že oděv člověku sedí jen částečně, a menší nebo větší úpravou se dá přizpůsobit konkrétní postavě tak, aby se opravdu dobře nosil. Zmenšuji i zvětšuji oděvy.

Jaké možnosti úprav nabízíte u oděvů, které nebyly ušity přímo u vás?

Možností je opravdu hodně. Od běžných úprav, jako je zkrácení, prodloužení, zúžení nebo rozšíření, přes úpravy pasu, boků a rukávů až po náročnější zásahy, například nové vsazení rukávové hlavice, úpravu výstřihu, podšívky, zapínání nebo částečné přepracování střihu. Vždy záleží na konkrétním oděvu, materiálu a jeho konstrukci, ale často se dá upravit mnohem víc, než si zákazník na začátku myslí.

U menších zmenšovacích úprav jde často jen o zúžení konkrétní části oděvu, například pasu, boků nebo bočních švů. Pokud je ale potřeba oděv zmenšit výrazněji, třeba o celou konfekční velikost, upozorňuji zákazníka, že už nejde jen o běžnou úpravu. V takovém případě se často zasahuje do více částí oděvu a prakticky se částečně přepracovává jeho střih. I to je ale samozřejmě možné, pokud to konstrukce a materiál oděvu dovolují.

Zvětšování oděvů bývá o něco složitější než zmenšování. Pokud má oděv dostatečné rezervy ve švech nebo záševcích a chybějící centimetry se dají získat právě odtud, je úprava relativně jednoduchá. Větší výzva nastává ve chvíli, kdy rezervy nestačí. Pak je potřeba hledat jiné řešení, například vložit nový díl nebo část oděvu konstrukčně přepracovat. Měla jsem například zakázku, kdy bylo potřeba rozšířit sukni v pase přibližně o 20 centimetrů. V takovém případě už nešlo jen o povolení švů, ale o vložení nového materiálu.

A právě tam je důležité nejen technické řešení, ale i vzhled. Je potřeba najít látku, která se co nejvíce podobá původní, nebo naopak zvolit takovou, která bude působit jako záměrný designový prvek. Cílem je, aby úprava nevypadala jako nouzové řešení, ale jako přirozená součást oděvu.

Jaké další úpravy zákaznice nejčastěji požadují – například zkrácení, prodloužení, úpravu rukávů, pasu nebo změnu zapínání?

Zkracování kalhot a šatů, výměny zipů nebo zúžení v pase, ať už u kalhot, sukní nebo šatů. Jsou to sice běžné zásahy, ale právě u nich často rozhodují detaily a přesnost, aby oděv po úpravě dobře seděl a působil přirozeně.

Existují oděvy nebo materiály, u kterých je potřeba zákazníka předem upozornit, že úprava nemusí být možná nebo může mít určitá omezení?

Ano. U některých materiálů nebo oděvů je potřeba předem upozornit na omezení. Týká se to nejen jemných nebo choulostivých látek, ale také velmi pevných materiálů, kde se někdy „tluče“ střih s vlastnostmi látky. U pevných materiálů je například potřeba v některých místech ponechat větší vůli, protože neumožňují takový pohyb jako pružné látky. Vždy proto záleží na konkrétním materiálu, střihu a typu úpravy.

Která zakázka vás v poslední době nejvíce potěšila?

V poslední době mě hodně potěšila úprava svatebních šatů, které přišly z e-shopu celé pomačkané a zákaznici vůbec neseděly. Po úpravě přesně na její postavu a pečlivém vyžehlení velmi bohaté sukně vypadaly šaty úplně jinak. Největší radost pro mě ale byla spokojenost zákaznice a její krásná recenze. Právě takové zakázky mi připomínají, jak velký rozdíl může správná úprava udělat.

Vhodně zvolený přístup k úpravě oděvů jim prodlouží životnost a v podstatě je rozzáří tak, ať můžou podtrhnout osobnost své nositelky či nositele

Jaké důvody nejčastěji přimějí zákaznice dorazit k vám?

Nejčastěji přicházejí proto, že jim oděv nesedí tak, jak by měl, potřebují ho upravit na svou postavu nebo zachránit oblíbený kousek, kterého se nechtějí vzdát. Často jde také o šaty nebo jiný oděv na konkrétní událost, který je potřeba doladit tak, aby opravdu dobře seděl. A samozřejmě přicházejí i zákaznice, které chtějí nový oděv ušitý na míru přesně podle své představy.

Svěřují se vám zákaznice se svými životními příběhy?

Ano, docela často. Přece jen spolu během konzultace a zkoušek strávíme nějaký čas a rozhovor se přirozeně dostane i k osobnějším tématům. Já to mám ráda. Moje zákaznice jsou většinou velmi milé a mám díky tomu pocit, že si během zakázky vytvoříme bližší a příjemnější vztah.

Jaká věková skupina jsou vaše zákaznice, čím je specifická?

Nejvíce u mě převažují zákaznice středního věku, ale rozhodně to není jediná skupina. Chodí ke mně i mladší slečny, ale také starší dámy. Každá věková skupina řeší trochu jiné potřeby. Právě ta pestrost mě na práci baví.

Jaký vy osobně máte vztah k módě?

Můj vztah k módě je asi trochu jiný, než by se od krejčové čekalo. Trendy příliš nesleduji a oblečení si nevybírám podle toho, co je zrovna „in“, ale hlavně podle toho, jak se v něm cítím a jestli mi sluší.

Ani módní přehlídky nesleduji nijak intenzivně. Mnohem víc mě baví samotné oblečení, jeho střih, materiál, kombinace a možnost vybrat si nebo vytvořit kousek, ve kterém se člověk cítí dobře. Na módě zbožňuji kreativitu.

Šijete si oděvy i sama pro sebe? Co jste si naposledy vytvořila?

Ano, šiji si i sama pro sebe. Neustále si kupuji látky a v hlavě mám další a další projekty. Momentálně mám rozpracované dvoje kalhoty, kabát a oversized podzimní bundu.

Michaela Kučerová si čas od času ušije i nějaký oděv sama pro sebe

Problém je v tom, že mi pro tvorbu vlastního oblečení nezbývá tolik času, protože přednost mají zakázky. Když se naskytne nějaká speciální příležitost, například svatba, ráda si šaty ušiji sama – ať už jako nevěsta, nebo jako host.

Jaké máte plány do konce roku?

Nemám žádné velké konkrétní plány. Pracovně si přeji, ať všechno pokračuje tak jako doposud, ať se ke mně zákaznice vrací, přichází nové zakázky a zajímavé projekty. Mým cílem je pokračovat v tom, co se mi daří a postupně se dál zlepšovat. V osobním životě se nechávám překvapit, co mi další období přinese.

Připravujete nějaký speciální vánoční event či setkání pro zákaznice apod.?

Zatím jsem nad ničím takovým konkrétně nepřemýšlela, ale vlastně je to zajímavý nápad. Možná mě tahle otázka právě trochu inspirovala a uvidím, jestli do konce roku něco menšího nevymyslím.

Děkuji za rozhovor.

Informace k rozhovoru: jedná se o inzerci

Více informací o Michaele Kučerové a jejím Krejčovství MK naleznete ZDE.

Pokračujte ve čtení dalších rozhovorů ZDE.

Měla jste vztah k tvůrčím činnostem a módě už jako malá holčička?

Ano. Už jako malá holčička jsem neustále něco vymýšlela a tvořila – malovala jsem, kreslila, navlékala korálky nebo pracovala s látkami.

Adéla Herinková miluje tvoření už od svého dětství

Dodnes mám doma desítky výkresů s návrhy šatů. Nejdříve byly určené princeznám, později jsem začala navrhovat běžné oblečení všeho druhu. Móda mě fascinuje už od dětství a správně sladěný outfit jsem musela mít už do školky. Oblečení, látky i módní doplňky jsou proto přirozenou součástí mého života, kam až mi do dětství sahá paměť.

Jaká byla vaše dosavadní cesta k práci módní návrhářky a vaší dnešní značce AtmoStreet?

K módě jsem měla blízko už od dětství, ale dlouho se moje tvorba omezovala jen na kreslení návrhů a skládání outfitů. Zlom přišel až po nástupu na vysokou školu v Praze. Otevřel se mi nový svět plný inspirace, různých kultur i zajímavých lidí. Začala jsem se věnovat tanci a naplno jsem propadla hip hopu.

Značka AtmoStreet propojuje všechny vášně Adély Herinkové

Právě tehdy jsem našla nejen svůj styl oblékání, ale i směr, kterým jsem se chtěla vydat. Znovu jsem se vrátila k tvorbě a postupně se mi začaly propojovat všechny moje zájmy – móda, umění, cestování i streetová kultura. Z této myšlenky nakonec vznikla moje současná značka AtmoStreet, která spojuje lidi se stejnou vášní pro kreativitu a sebevyjádření.

Jaký podnět vás přivedl k rozhodnutí být módní návrhářkou?

Lze říct, že samotné rozhodnutí přišlo dost spontánně. Během letních prázdnin v roce 2025 jsem si ručně namalovala několik triček, která bych sama nosila na taneční tréninky i do města. Dlouhodobě jsem totiž nemohla najít streetwear, se kterým bych se opravdu ztotožnila. Trička měla mezi přáteli velký úspěch, tak jsem jich několik vytvořila také jako dárky.

Ručně malované motivy ale dlouho nevydržely, proto jsem začala hledat jiné možnosti výroby. Tehdy jsem objevila platformu Printful a její myšlenka „Start your own brand“ mě přesvědčila, že stojí za to zkusit vybudovat vlastní značku.

Od kdy existuje značka AtmoStreet?

Na značce jsem začala pracovat v lednu 2026. První měsíce jsem překvapivě strávila spíš jako programátor než návrhář – budovala jsem e – shop, řešila jsem technické nastavení i webový design. Teprve následně přišel prostor pro samotnou tvorbu kolekcí. Dlouho vše fungovalo jen ve zkušebním režimu a oficiální spuštění značky proběhlo na konci dubna 2026. Naplno jsem se jí ale začala věnovat až během tohoto léta. Velkou oporou je mi moje sestra, která mi pomáhá s vizuální identitou značky i obsahem na sociálních sítích. Díky ní se daří zachytit atmosféru AtmoStreet způsobem, který je blízký mladé generaci.

Co je cílem vaší značky?

Stručnou odpovědí je motto mé značky: Wear what inspires. Nechci prostřednictvím oblečení pouze představovat vlastní nápady, ale především motivovat ostatní k tomu, aby se nebáli tvořit a vyjadřovat sami sebe.

Adéla Herinková se prostřednictvím své značky snaží motivat lidi k tomu, ať jsou sami sebou a nebojí se obklopit věcmi, které je vystihují

Obdivuji lidi, kteří mají odvahu přinést světu něco vlastního, protože do každého uměleckého díla vkládají kus sebe. Právě takovou energii bych chtěla kolem AtmoStreet vytvářet – značku, která podporuje autorskou tvorbu, propojuje kreativní lidi a inspiruje je navzájem.

Sama čerpám podněty z cestování, přírody, street artu i hiphopové komunity, která je dnes nedílnou součástí mého života. Proto svoji tvorbu vnímám spíše jako urban artwear než klasický streetwear. Mým cílem není následovat trendy, ale vytvářet oblečení s vlastním charakterem a příběhem.

Koho oslovuje vaše značka?

AtmoStreet je určena lidem, kteří v oblečení hledají více než jen vzhled. Oslovuje ženy i muže, kteří mají rádi originální kousky s myšlenkou a chtějí prostřednictvím módy vyjádřit svoji osobnost.

Nejbližší je pravděpodobně mladší generaci, které odpovídá nejen styl produktů, ale i způsob komunikace značky. Většina kolekcí je navíc navržena jako unisex, což je přístup, jenž je mladým lidem velmi blízký.

Většina kolekcí značky AtmoStreet je unisex

AtmoStreet pravděpodobně neosloví ty, kteří dávají přednost formální eleganci nebo výrazně luxusní módě. Moje kolekce jsou navržené především pro pohodlný pohyb ve městě, na cestách nebo při volnočasových aktivitách. Tomu odpovídají i použité materiály a volnější střihy, které jsou pro mě stejně důležité jako samotný design.

Čím se podle vás AtmoStreet nejvíce odlišuje od ostatních streetwearových značek?

Největší předností AtmoStreet je podle mě originalita jednotlivých návrhů. Při tvorbě se neřídím jen aktuálními trendy, ale především vlastními nápady a tématy, která mě dlouhodobě inspirují. Často pracuji s motivy různých kultur, cestování nebo jazyků a snažím se, aby každý design nesl vlastní příběh. Nejde mi o vytváření generických potisků, ale o oblečení, které má svůj charakter a dokáže v lidech něco vyvolat.

S jakými materiály pracujete při tvoření dámských/pánských/unisex oděvů? Využíváte pro svoji tvorbu čistě jen přírodní materiály nebo i směsi materiálů, v nichž převládá přírodní prvek? Shání se vám snadno?

Moje současná tvorba vzniká ve spolupráci se společností Printful, jejíž nabídka materiálů je poměrně omezená. Nejčastěji proto pracuji s bavlnou, polyesterem nebo jejich směsmi a vždy vybírám materiál podle účelu konkrétního produktu. U trik preferuji stoprocentní bavlnu, zatímco u sportovního oblečení dávám přednost pružnějším funkčním směsím.

Do budoucna ráda rozšířím tvorbu také o džínovinu nebo kůži, což mi současný způsob výroby zatím neumožňuje. Proto už nyní hledám další možnosti spolupráce.

Kde všude můžeme vidět a zakoupit vaši tvorbu?

Hlavním prodejním kanálem je můj e – shop, kde jsou dostupné všechny aktuální kolekce. Vedle toho buduju komunitu na sociálních sítích – Instagramu, TikToku, Facebooku a Pinterestu, kde sdílím nejen nové produkty, ale také zákulisí tvorby, inspiraci nebo tipy na stylování.

Nově jsem své produkty zařadila také na Facebook Marketplace. Sociální sítě pro mě nejsou jen místem pro prodej, ale hlavně pro komunikaci s lidmi, které AtmoStreet oslovuje. Neváhejte se k naší komunitě připojit.

Kde se budete v blízké době prezentovat?

Konkrétní plány zatím nemám. Protože značka funguje především online, soustředím se nyní hlavně na její rozvoj v digitálním prostředí. Zároveň ale sleduji různé pop-up akce a design markety, kde bych v budoucnu ráda představila AtmoStreet i osobně. Přímý kontakt se zákazníky je pro mě totiž velmi důležitý.

Co považujete za svůj největší dosavadní pracovní úspěch?

Za svůj největší úspěch považuji to, že se mi podařilo proměnit nápad ve skutečnou značku. AtmoStreet funguje teprve několik měsíců, přesto si jí začínají všímat lidé i projekty, jako je například Fashion Industry CZ. Beru to jako potvrzení, že má moje práce smysl a zároveň jako motivaci pokračovat dále.

Jaký je váš pracovní sen?

Mým snem je vybudovat značku, která bude známá nejen svým oblečením, ale také hodnotami, které představuje. Chci, ať AtmoStreet propojuje lidi se zájmem o umění, kulturu a kreativitu a postupně si vybuduje i silnou mezinárodní komunitu.

Snahou značky AtmoStreet je budovat kolem sebe silnou mezinárodní komunitu

Zároveň si přeji zůstat co nejblíže samotné tvorbě – hledat nové inspirace, spolupracovat s lidmi z různých kreativních oborů a vytvářet projekty, které budou mít přesah i mimo svět módy.

Kdo jsou vaše zákaznice a zákazníci? Jaká zpětná vazba od zákazníků vás nejvíce potěšila?

Moji první zákazníci jsou především lidé z mého okolí, kteří znají mě i příběh značky. O to více si vážím jejich podpory a důvěry. Největší radost mi dělá, když mi někdo řekne, že jej neoslovil jen samotný produkt, ale i myšlenka, která za ním stojí. Právě taková zpětná vazba mě utvrzuje v tom, že má smysl pokračovat.

Značku AtmoStreet s radostí a chutí Adélu Herinkovou podpořit, nosí i její blízcí

Jak pohlížíte na módní průmysl v Česku a celkově?

Módní průmysl je dnes velmi dynamický a často se soustředí především na rychlé trendy. Přesto mám pocit, že stále více lidí hledá originalitu, kvalitu a značky s jasnou identitou.

V Česku vidím mnoho talentovaných tvůrců, kteří mají, co nabídnout, ale prosadit se, není jednoduché. O to důležitější je, budovat vlastní komunitu, zůstat autentický a vytvářet věci, které mají dlouhodobou hodnotu, nejen krátkodobý úspěch.

Když se řekne svoboda v oblékání, co se vám vybaví?

Svoboda v oblékání pro mě znamená možnost vyjádřit svoji osobnost, náladu i hodnoty prostřednictvím toho, co nosíme. Oblečení nevnímám jen jako praktickou součást každodenního života, ale také jako formu komunikace a kreativity. Každý člověk by měl mít možnost oblékat se tak, ať se cítí sám sebou, bez obav z toho, jestli odpovídá očekáváním svého okolí.

Co si vybavíte pod pojmem stylově oblečený člověk?

Stylově oblečený člověk pro mě není ten, kdo bezhlavě následuje trendy, ale ten, kdo dokáže prostřednictvím oblečení vyjádřit svoji osobnost a zároveň citlivě ten oděv zvolit pro konkrétní příležitost. Mám ráda lidi, kteří se nebojí experimentovat a přicházet s neobvyklými kombinacemi, pokud působí přirozeně a sebevědomě. Styl podle mě nevychází z toho, co je zrovna moderní, ale z toho, jak člověk dokáže oblečení nosit.

Adéla Herinková je nadšená z lidí, kteří se ve fashion nebojí experimentovat a jsou sami sebou

Co vás jako první napadne, když se řekne módní peklo?

Nemyslím si, že existuje jeden konkrétní kousek oblečení, který by byl módním peklem. Spíš mě napadne situace, kdy člověk nosí něco jen proto, že je to trend, přestože se v tom necítí dobře nebo to vůbec nevystihuje jeho osobnost. Právě autenticita je podle mě mnohem důležitější než slepé následování módních trendů.

Co vnímáte jako must have kousek pro ženy ze své módní tvorby, případně i must have pro léto?

Jako absolutní must have vnímám triko Atmo-S Signature s motivem Rebel Lily, který se stal symbolem AtmoStreet.

Nejen tento kousek od značky AtmoStreet je i na léto moc fajn

Díky volnějšímu střihu a bílé barvě je ideální i na léto a snadno se kombinuje s různými styly. Mám na něm ráda kontrast jemného květu s výrazným streetartovým zpracováním i sloganem. Myslím, že právě tento motiv nejlépe vystihuje charakter celé značky – propojuje křehkost s odvahou a rebelií.

Co vás nejvíce naplňuje v souvislosti s vaší prací?

Nejvíce mě naplňuje pocit svobody. Právě díky tvorbě můžu přicházet s vlastními nápady, rozvíjet je a proměňovat je ve skutečné produkty. Uvědomila jsem si, že možnost tvořit podle sebe je pro mě jednou z nejdůležitějších věcí, které mi moje práce dopřává.

Kterou činnost při podnikání v módním průmyslu jako majitelka módní značky považujete na svojí práci za nejnáročnější?

Nejnáročnější je skloubit budování značky se studiem. Kromě samotného navrhování je potřeba řešit marketing, sociální sítě, správné načasování jednotlivých kolekcí i čekání na vzorky a zkušební objednávky. Často je to právě organizace času, která představuje největší výzvu.

Jaké máte plány do konce roku?

Vše bude záležet na tom, jak se mi podaří skloubit školu s rozvojem značky. Ráda bych pokračovala v budování AtmoStreet, představila nové kolekce a posouvala značku zase o krok dál. Přesné cíle si ale záměrně nestanovuji – raději nechávám prostor novým příležitostem, které se během roku objeví.

Co byste si na sebe nikdy neoblekla a z jakého důvodu? Jaký módní doplněk byste si na sebe nikdy nevzala?

Jsem otevřená různým módním stylům a ráda experimentuji. Postupem času jsem ale poznala, jaké střihy, materiály nebo barvy mi sedí nejlépe. Osobně nemám ráda výrazné květinové ani zvířecí vzory přes celý oděv a dávám přednost čistšímu, jednoduššímu vzhledu. Totéž platí i pro doplňky – například bych nekombinovala zlaté a stříbrné šperky.

Jakou nejhorší radu či doporučení a naopak nejlepší jste v životě dostala?

Obecně na rady a doporučení moc nedbám. Lépe řečeno, ráda si je vyslechnu, ale k té zkušenosti si musím dojít sama. Nevzpomínám si tak na konkrétní radu, dobrou ani špatnou, které mě nějakým zásadním způsobem ovlivnily, i když jsem jich bez pochyby dostala mnoho.

V poslední době se řídím jednoduchým heslem – být sama sebou a být s tím spokojená – a jsem si jistá, že toto doporučení mi dalo možná dokonce několik lidí. Věřím však, že vlastní cesta je mnohem cennější než chození po stopách někoho jiného a všechny ze zkušeností, které během ní získáme, jsou k nezaplacení.

Jak vnímáte léto?

Léto pro mě znamená čas – čas pro zkoušení nových věcí, objevování a cestování. Pokud jej mám spojeno s odpočinkem, tak jen s aktivním odpočinkem. Pouhý relax na lehátku mě rychle omrzí. I dovolené, které s rodinou podnikám, jsou většinou poznávací a dobrodružné.

Mimo výlety jsem si také velmi oblíbila taneční workshopy a summercampy. Čas strávený tam mi pomáhá úplně se odpojit od starostí všedního života a zapojení se do komunity, která sdílí mojí vášeň k pohybu.

Užívám si i čas strávený s mojí rodinou. Mezi moje oblíbené aktivity doma patří vaření a pečení. Pocházím z vesnice, kde máme poměrně velkou zahradu a sad, tak o suroviny v létě není nouze. Při vaření se inspiruji světovou kuchyní, tak i když zrovna necestujeme ve skutečnosti, cestujeme u jídelního stolu.

Když se zamyslím nad synonymem pro léto, napadá mě energie a pozitivní naladění, které mi dodávají slunečné a teplé letní dny.

Jak nejraději odpočíváte?

Jak jsem již výše zmínila, preferuji aktivní odpočinek. Jako velký relax vnímám trávení času v přírodě. Jsem také velký televizní divák, bohužel v poslední době mám pocit, že všechny dobré filmy a seriály jsem již viděla, tak když zrovna neběží nová série Emily in Paris, většinou se rozhodnu spíš pro poslouchání hudby, která je další rozsáhlou kapitolou mého života.

Specifický druh odpočinku jsou pro mě cesty autobusem a tramvají. Nedokáži si představit více uklidňující aktivitu než pohodlné sezení u okna se sluchátky v uších, a nehodnotící pozorování ubíhající krajiny, obklopena hudbou.

Jaký je váš nejoblíbenější kousek vašeho letního šatníku?

Začnu trošku z jiné strany. Nikdy jsem nebyla velký fanoušek kšiltovek. V horkých slunečních dnech jsem vždy šáhla raději po slunečních brýlích nebo šátku. To se ale zásadně změnilo, když jsem začala navrhovat sama.

Kšiltovka z kolekce Atmo-S Signature

Kšiltovku z kolekce Atmo-S Signature vnímám jako velmi povedený výtvor a myslím, že za toto léto bylo více dnů, kdy jsem ji na hlavě měla, než kdy ne. Tištěný nápis Pure not harmless nelze jen tak opomenout a v kombinaci s červeným symbolem ‘Rebel Lily’ dělá z kšiltovky kousek, ve kterém se nelze cítit jinak než sebevědomě.

Máte pro naše čtenářky a čtenáře nějaké sdělení na závěr?

Wear what inspires. Wear what represents. Wear your true self.

Děkuji za rozhovor.

Informace k článku – jedná se o inzerci

Zdroj fotografií: archiv Adély Herinkové

Pokračujte ve čtení dalších rozhovorů ZDE.

Tvořila jste ráda už v dětství?

Ano, tvořila jsem vlastně už od dětství. Moje maminka i babička šily, takže jsem byla od malička obklopená šicím strojem a nejrůznějšími látkami. Už jako dítě jsem šila polštáře, batohy či penály, ale šití nebylo mojí jedinou vášní. Ráda jsem také malovala, modelovala z hlíny a hrála na hudební nástroje. Odjakživa jsem měla tvořivou duši a potřebu vytvářet něco vlastníma rukama.

Joanna Malgorzata Plaszczyńska byla vždy tvořivý člověk

aká byla vaše cesta k dnešní značce ZOFKA?

Cesta ke značce ZOFKA byla dlouhá a řekla bych, že i dost klikatá. Celý svůj profesní život jsem pracovala v Polsku jako administrativní pracovnice. Už tehdy jsem se snažila prosadit s vlastními nápady, ale bez většího úspěchu.

Skutečný zlom přišel až po přestěhování do České republiky a po narození mé dcery. Právě tehdy se začaly rodit nové nápady a také odvaha postupně je uskutečňovat. Tak vznikla značka, kterou dnes rozvíjím pod názvem ZOFKA.

Co vás přivedlo k tvorbě kabelek a pořádání kurzů?

Kabelky mě provázejí už řadu let, ještě dávno před vznikem značky ZOFKA. Zpočátku jsem šila hlavně džínové kabelky a občas jsem si kupovala hotové střihy, abych pochopila jejich konstrukci a naučila se nové techniky. Vzniklo jich opravdu hodně. Myslím, že tvorba kabelek je pro mě jednoduše způsob, jak vyjádřit samu sebe.

Tvorbou kabelek designerka Joanna vyjadřuje sama sebe

Po přestěhování se do České republiky jsem objevila šití ze šňůry a právě tehdy se moje tvorba vydala novým směrem. Do této techniky jsem se doslova zamilovala. Brzy jsem ale zjistila, že není ani zdaleka tak jednoduchá, jak vypadá na videích na internetu.

Strávila jsem spoustu času testováním různých druhů šňůr, nití i způsobů šití. Vyzkoušela jsem desítky materiálů, než jsem našla ty, ze kterých dnes své kabelky šiji.

Cesta Joanny ke značce ZOFKA nebyla snadná

O své zkušenosti se dodnes ráda dělím na blogu, kde publikuji články zaměřené právě na výběr vhodných materiálů. Myšlenka pořádat kurzy přišla poměrně nedávno. Uvědomila jsem si, že mnoho lidí se chce tuto techniku naučit, ale na začátku je velmi snadné udělat chybu nebo se nechat odradit špatně zvolenými materiály. Chci ostatním lidem tuto cestu usnadnit a předat jim zkušenosti, které jsem sama získávala metodou pokusů a omylů.

Co se týče vzdělání, lze říct, že má k mojí současné práci poměrně blízko. Vystudovala jsem střední školu v oboru krejčí, zakončenou maturitou. Později jsem se sice vydala jiným směrem, ale šití zůstalo součástí mého života po celou dobu.

Od kdy existuje e-shop a značka ZOFKA?

Můj e – shop funguje přibližně rok a půl. Samotná značka ZOFKA je ale ještě mladší. Na začátku jsem tvořila pod názvem Siorka Siorka. Po přestěhování do České republiky jsem však zjistila, že podobný název už zde existuje, a navíc byl pro české zákazníky ten polský poměrně složitý na zapamatování i výslovnost.

Tak vznikla značka Mamazofky, pojmenovaná podle mé dcery Zosi. Postupem času jsem ale cítila, že se moje tvorba posunula dál a že si zaslouží jednodušší a univerzálnější název. Proto dnes vystupuji pod značkou ZOFKA. Doména e-shopu zůstala stejná, tedy mamazofky.cz, ale název ZOFKA podle mě mnohem lépe vystihuje, kam se moje značka posunula a kam bych ji chtěla dál rozvíjet.

Co je cílem, náplní a snahou vaší značky?

Neřekla bych, že moje značka nese nějaké zásadní poselství. Spíše odráží způsob, jakým sama přemýšlím o tvorbě. Je mi velmi blízká filozofie zero waste a myšlenka dávat materiálům druhou šanci.

Šiji z džínoviny i z látek, které dostávám od obchodů a které by jinak s největší pravděpodobností skončily v odpadu. Baví mě dávat jim nový smysl a vytvářet z nich věci, které jsou nejen krásné, ale hlavně praktické.

Pro tvorbu kabelky lze využít materiály, které někteří lidé považují za odpad a dát jim tak druhý život

Jedna z mých nejoblíbenějších kabelek je asi tím nejlepším příkladem. Vznikla ze šňůry, kožených štítků, které jsem dostala od obchodu místo toho, aby skončily v koši, a z podšívky ušité ze šatů, které měly být vyhozené. Z několika zdánlivě nepotřebných věcí vznikl produkt, který bude svému majiteli sloužit ještě dlouhá léta.

Pokud mám předat svoji myšlenku ostatním lidem, potom asi jen to, ať se nebojí tvořit podle své představy chuti a vlastní energie. Ne všechno musí vypadat stejně jako u ostatních. Právě odvaha vystoupit ze zažitých představ často vede k těm nejzajímavějším nápadům. Ne každý materiál končí svůj život ve chvíli, kdy ho někdo označí za odpad.

Komu je vaše značka určena?

Moje značka je určena lidem, kteří mají rádi originální, praktické a poctivě vyrobené věci s vlastním charakterem. Nehledají stejnou kabelku, jakou mají všichni ostatní, ale nějakou, která je zaujme barvou, tvarem nebo použitými materiály.

Objevte originální kabelky značky ZOFKA

Myslím, že oslovuje také ty, kterým je blízký uvědomělý přístup k nakupování, podpora malých značek a myšlenka dát materiálům druhý život. Své zákazníky nevnímám podle věku. Spíš je spojuje přístup ke stylu. Mají rádi originální věci, které nejsou masově vyráběné, a chtějí, aby kabelka nebyla jen módním doplňkem, ale také odrážela jejich osobnost.

Komu určená není?

Myslím, že moje značka není pro lidi, kteří hledají především co nejnižší cenu, dokonalou sériovost nebo výrobky, které vypadají úplně stejně jako v běžných obchodních řetězcích. Každý můj výrobek vzniká v malé dílně a nese v sobě kus originality. Nevytvářím masovou produkci, ale výrobky pro lidi, kteří dokáží ocenit jejich jedinečnost.

Co odlišuje vaši značku od jiných značek nabízející kabelky?

Myslím, že především svojí jedinečností. Platí to zejména pro moje kabelky a ledvinky vznikající v duchu zero waste. Pracuji s džínovinou, různými materiály i doplňky, které často existují jen v jediném kuse. Díky tomu je prakticky nemožné ušít dva naprosto stejné výrobky. Každý z nich má svůj vlastní charakter i svůj příběh.

S každou kabelkou souvisí jiný příběh

Další věcí je, že se nebojím kombinovat různé materiály. Vedle klasických kabelek ze šňůry vytvářím také modely s prvky z recyklovaných materiálů. Ráda experimentuji a právě díky tomu je moje nabídka pestrá a stále se vyvíjí. Netvořím kolekce podle aktuálních módních trendů. Navrhuji věci, které bych sama ráda nosila a které budou svým majitelům dělat radost i po letech.

S jakými komponenty pracujete při tvoření kabelek?

Při šití kabelek používám především šňůry, které nakupuji v Polsku. Právě tam jsem našla materiály, které mi nejlépe vyhovují svojí kvalitou, barevností i způsobem zpracování při šití. Naopak komponenty, jako jsou zapínání, karabinky, řetízky nebo přívěsky na klíče, se snažím nakupovat v České republice, ideálně od místních dodavatelů.

Kvalita je pro komponenty kabelek zásadní

Ne vždy je to ale snadné. Nabídka i ceny se na obou trzích poměrně liší. V Polsku často najdu širší sortiment i výhodnější podmínky, a proto využívám oba trhy. Nejvíce mi záleží na tom, aby všechny komponenty byly kvalitní, odolné, estetické a dobře ladily s konkrétním modelem kabelky. Najít ty správné materiály často znamená spoustu času a zkoušení. Platí to zejména u šňůr, protože jejich vlastnosti se při šití mohou výrazně lišit.

Jak dlouho trvá vytvoření jedné kabelky?

Na tuto otázku neexistuje jednoznačná odpověď, protože vždy záleží na konkrétním modelu. Roli hraje velikost kabelky, množství doplňků, podíl ruční práce i celková náročnost zpracování.

Pro představu – jednoduchý košík bez dalších doplňků zvládnu ušít přibližně za tři až čtyři hodiny. Složitější modely s podšívkou, kapsami, zipy nebo dalšími detaily už samozřejmě vyžadují mnohem více času.

Každá kabelka má jinou časovou náročnost výroby

Nikdy se ale nesnažím šít co nejrychleji. Raději věnuji výrobku o hodinu víc a mám jistotu, že je každý detail zpracovaný přesně tak, jak má být.

Kde všude můžeme vidět a zakoupit vaši tvorbu?

Moje výrobky si můžete prohlédnout a zakoupit především v mém studiu ZOFKA v Ostravě nebo prostřednictvím e – shopu mamazofky.cz. Ve studiu máte možnost vidět výrobky naživo, osahat si použité materiály a zároveň si se mnou popovídat nebo se poradit s výběrem.

Kde se budete v blízké době prezentovat?

V nejbližší době účast na trzích ani větších akcích zatím neplánuji. Většinu svého času věnuji zakázkové výrobě a přípravám na kurzy šití, které začínají v září. Doufám, že až se tento projekt rozvine, budu mít v příštím roce více příležitostí setkávat se se zákazníky i osobně na trzích a různých kreativních akcích.

Co považujete za svůj největší dosavadní pracovní úspěch?

Myslím, že mým největším pracovním úspěchem je to, kde jsem dnes. Mám vlastní studio, prostor, kde můžu realizovat své nápady i vlastní e – shop. Dělám práci, která mě opravdu baví, mám kolem sebe lidi, kteří mě podporují a fandí každému dalšímu projektu.

Studio Joanny Malgorzacie Plaszczyńskie

Nápadů mám spoustu – možná až příliš. Neustále přicházejí další a další. Jen někdy mám pocit, že den má příliš málo hodin na to, abych je všechny stihla uskutečnit. Právě proto považuji za svůj největší úspěch to, že můžu tvořit po svém a rozvíjet značku přesně takovým směrem, jaký sama cítím. Nápady mi nechybí, chybí mi jen čas.

Jaký je váš pracovní sen?

Mým největším přáním je oslovit více zákazníků, abych mohla dále dělat to, co opravdu miluji. Chci svoji značku dále rozvíjet, přicházet s novými výrobky a pokračovat v pořádání kurzů šití. Mým snem je také mít větší studio, ideálně v centru města. Místo, kam budou lidé moct jen tak přijít, prohlédnout si moje výrobky, dát si se mnou kávu, popovídat si a možná si i sami vyzkoušet šití na stroji. Chci, ať je to místo plné inspirace, kreativity a příjemné atmosféry.

Kdo jsou vaše zákaznice/zákazníci?

Zatím se nemůžu pochlubit žádnými známými jmény mezi svými zákazníky, ale třeba je to ještě přede mnou. 🙂 Mými zákazníky jsou především lidé, kteří vědí, co chtějí a nebojí se trochu vystoupit z davu.

Nebojte se vystoupit z davu

Oceňují originalitu, kvalitu a výrobky vznikající v malé dílně, nikoli v sériové výrobě. Někteří si moje výrobky kupují pro sebe, jiní je vybírají jako dárek pro své blízké. Většina mých zákazníků pochází z České republiky, ale objednávky přicházejí i z Polska.

Doceňují lidé obecně ruční práci? Kupují u vás dárky pánové svým ženám?

Myslím, že si stále více lidí uvědomuje, kolik práce se skrývá za ručně vyrobeným výrobkem. Ví, že si kupují něco originálního, co nenajdou v běžné sériové výrobě. Na druhou stranu se často objevuje otázka: „Proč je to tak drahé?“ Proto si myslím, že ruční práce je sice oceňovaná, ale ne vždy jí lidé skutečně rozumějí. Za každou kabelkou jsou hodiny práce, zkušeností i pečlivě vybraných materiálů.

Pánové, udělejte radost své lásce dárkem v podobě kabelky značky ZOFKA

A pokud jde o dárky, pak rozhodně ano. Muži u mě často objednávají výrobky pro své blízké. Nejčastěji jsou to dárky pro dcery, ale šila jsem také pro manželky, partnerky nebo vnoučata. Nedávno jsem například vyráběla tři ledvinky jako dárek pro vnoučata. Vždy mě potěší, když se moje výrobky stanou součástí významných rodinných okamžiků.

Co vás jako první napadne, když se řekne módní peklo v oblasti módních doplňků/kabelek?

Upřímně řečeno tomu nepřikládám příliš velkou váhu. Každý člověk má svůj vlastní styl a měl by nosit to, v čem se cítí dobře. Pokud bych ale měla odpovědět s trochou nadsázky, řekla bych plastová nákupní taška místo kabelky.

Kterou kabelku vaší značky vnímáte jako must have kousek pro ženy na léto, každou či i speciální příležitost?

Na léto jednoznačně doporučuji moje ombré košíky. Jsou lehké, prostorné a skvěle doplní letní outfit.

Ombré košíky skvěle doplní letní outfity

Na běžné nošení sama nejčastěji volím ledvinku. Je velmi praktická, zvlášťě když jsem hodně v pohybu a potřebuji mít volné ruce. Pokud jdu na schůzku nebo do města, ráda sáhnu po menší kabelce se zapínáním nebo crossbody kabelce. Vždy záleží na příležitosti.

Díky ledvinkám budete mít prázdné ruce a vše potřebné s sebou

Na slavnostnější příležitosti mám nejraději klasickou malou černou. Dnes ji šijo už pouze na zakázku, ale je to model, který podle mě nikdy nevyjde z módy.

Moje nabídka je naštěstí natolik rozmanitá, že si v ní podle mého názoru každý člověk najde svůj oblíbený model. A pokud si někdo přeje jinou barvu, u většiny modelů ji můžu přizpůsobit jeho představám.

Jaká je nosnost vašich kabelek?

Přiznám se, že jsem obsah svých kabelek nikdy nevážila. Navrhuji je především pro každodenní používání. Bez problémů pojmou vše, co člověk běžně nosí s sebou, ale nejsou určené jako náhrada nákupní tašky.

Nabídka kabelek značky ZOFKA je pestrá

Co vás nejvíce naplňuje v souvislosti s vaší prací?

Největší radost mám ve chvíli, kdy se nápad promění ve skutečnost. Často už na začátku vidím v hlavě kombinaci barev, materiálů nebo doplňků, ale během šití si projekt začne žít vlastním životem. Občas je výsledek úplně jiný, než jsem si původně představovala – a právě tehdy vznikají moje nejoblíbenější výrobky.

Tvorba kabelky je kreativní proces

Druhou věcí je svoboda. Velmi si vážím toho, že jsem sama sobě šéfem. Můžu realizovat vlastní nápady, experimentovat a rozvíjet svou značku vlastním tempem. Právě to mi přináší obrovskou radost a motivaci pokračovat dál.

Co je nejnáročnější na vaší práci?

Myslím, že nejtěžší je skloubit všechny role, které v životě mám. Vedu vlastní značku, ale zároveň jsem maminka, pečuji o domácnost a prakticky všechno kolem podnikání zvládám sama. Kromě samotného šití se starám o e – shop, webové stránky, sociální sítě, viditelnost ve vyhledávačích, připravuji kurzy a komunikuji se zákazníky. Čas od času mám pocit, že by den potřeboval mít víc než čtyřiadvacet hodin.

Další výzvou je oslovit více zákazníků. Nápadů mám spoustu a chuť tvořit mi rozhodně nechybí. Ráda bych mohla věnovat ještě více času navrhování a šití, protože právě to mě naplňuje nejvíc.

Jaké máte plány se svojí značkou a e – shopem do konce roku?

Mým hlavním cílem je dál rozvíjet značku i e – shop. Chci oslovit více zákazníků, odstartovat kurzy šití, které startují v září a dostat značku do bodu, kdy se budu moct naplno věnovat tomu, co tvořím.

A když budu úplně upřímná – přeji si, ať se moje podnikání dostane černých čísel. Vlastní značka není jen koníček, ale také podnikání. Nápadů mám stále plnou hlavu a moc si přeji, ať se mi alespoň některé znich podaří zrealizovat ještě letos.

Kterou kabelku ve tvaru, barvě či stylu byste si nikdy nezařadila do svého outfitu?

Přiznám se, že nejméně blízký je mi klasický styl „Chanel“.

Ušila jsem zatím jen jeden takový model. Ale ani tady neříkám „nikdy“. Pokud by se hodil ke konkrétnímu outfitu, klidně bych jej vynesla. Myslím si, že móda by měla přinášet radost, ne určovat přísná pravidla. Všechno záleží na příležitosti, stylu i člověku, který danou kabelku nosí. To, co sluší jednomu, nemusí sedět druhému. Proto nerada říkám, že je nějaký model „špatný“ nebo že bych si ho nikdy nevzala.

Za co jste v životě nejvíce vděčná?

Jsem vděčná za to, co mám. Především za zdravou dceru, partnera a rodinu, kteří mě každý den podporují. Stejně tak jsem vděčná za své zdraví, protože díky němu mohu uskutečňovat své nápady a dělat práci, kterou mám ráda. Vážím si i úplně obyčejných věcí. Toho, že mám domov, kde se cítím dobře, že mi nic důležitého nechybí a že mohu trávit čas se svojí rodinou.

A kdykoli máme příležitost, sbalíme stan a vyrazíme na cesty. Právě takové chvíle mi pomáhají odpočinout si a načerpat novou energii.

Když se řekne léto, co se vám vybaví?

Léto je pro mě život. Narodila jsem se v červnu a moje dcera Zosia v srpnu, tak k létu máme obě velmi blízký vztah. Ještě před několika lety, když jsem žila v Polsku, jsem léto takhle nevnímala. Až po přestěhování do České republiky a po narození Zosi dostalo pro mě úplně nový význam. Objevily se výlety pod stan, malinovka, zmrzlina, dlouhé procházky a společné objevování nových míst. Právě díky dítěti jsem se naučila víc si užívat ty obyčejné, drobné okamžiky, které člověk dřív snadno přehlédl.

Dnes si léto spojuji hlavně se svobodou, klidem a časem stráveným s rodinou. Je to období, kdy si nejlépe odpočinu a kdy mě zároveň napadá nejvíc nových nápadů.

Jak nejraději odpočíváte?

Přiznám se, že s odpočinkem je to u mě trochu složitější. I když jedeme pod stan, většinou si s sebou beru háček na háčkování. Je to pro mě forma odpočinku, ale zároveň pořád něco tvořím. A právě tehdy mě často napadají nové nápady.

Nejvíc si ale odpočinu, když jedeme za mojí maminkou do Polska. Tam opravdu dokáži odložit práci stranou a být jen s rodinou. Jsme spolu tady a teď, bez spěchu a bez přemýšlení nad tím, co všechno ještě musím udělat. Právě díky tomu se vracím domů s novou energií a chutí tvořit.

Jaký je váš nejoblíbenější módní doplněk/kabelka ať už vaší značky či jiný celoročně či jen na léto?

Na běžné nošení nejčastěji volím batoh. Kvůli dlouhým hodinám stráveným u šicího stroje dávám přednost tomu, co je pohodlné a šetrné k mým zádům. Navíc od té doby, co jsem maminkou, oceňuji, že mám volné ruce a dostatek místa na všechno, co s sebou během dne potřebuji.

V létě nejčastěji nosím kombinaci batohu a ledvinky. Právě ta mi vyhovuje nejvíc. Pohodlí je pro mě stejně důležité jako vzhled, a proto nevylučuji, že se v budoucnu v nabídce ZOFKY objeví také něco pro milovníky batohů.

Máte pro naše čtenářky a čtenáře nějaký tip na závěr?

Asi jen jeden. Nebojte se být sami sebou. Tvořte to, co cítíte, a noste to, v čem se opravdu cítíte dobře. Móda nás nemá svazovat ani nutit být jako všichni ostatní. Ty nejkrásnější věci často vznikají ve chvíli, kdy se odvážíme jít vlastní cestou.

A úplně na závěr chci srdečně poděkovat paní Sandře za to, že si mé značky všimla, oslovila mě a věnovala čas přípravě tohoto rozhovoru. Opravdu to pro mě hodně znamená. Jako cizinka buduji svoji značku v jiné zemi, v jiném kulturním prostředí, a není vždy snadné si najít své místo. O to víc si této příležitosti vážím a jsem ráda, že jsem mohla čtenářům přiblížit svůj příběh i značku ZOFKA.

Děkuji za rozhovor.

Informace k článku – jedná se o inzerci

Zdroj fotografií: archiv Joanny Malgorzacie Plaszczyńskiej

Pokračujte ve čtení dalších rozhovorů ZDE.

Měla jste kladný vztah k tvůrčím a kreativním aktivitám už jako malá holčička?

Ano, už v dětství jsem byla kreativní a hodně jsem tvořila. Co si pamatuji, jako dítě jsem často vyšívala, časem jsem se věnovala i pletení, ale korálky, ty mě oslovily nejvíce.

Majitelka značky Kouzlo korálku měla vždy kladný vztah k tvůrčím činnostem

Jaká byla vaše cesta k dnešní značce a e – shopu Kouzlo korálku?

Moje láska ke korálkům začala, když mi bylo 13 let a objevila jsem obchod s korálky. Úplně mě tvorba z nich pohltila. Jsem samouk, techniky práce s korálky jsem se učila z knih, časopisů apod. a stále jsem se zdokonalovala, až jsem se na mateřské rozhodla založit e – shop Kouzlo korálku.

Paní Vlasta své umění s nadšením stále zdokonaluje

Co vás přivedlo k rozhodnutí být šperkařkou?

Asi osud, ta láska ke korálku, kterou jsem začala cítit právě, když mi bylo již zmíněných 13 let. Jsem totiž vyučená cukrářka a mám maturitní nástavbu ze studia ekonomie a podnikání.

Od kdy existuje e – shop a značka Kouzlo korálků?

Můj e – shop existuje poměrně krátce. Spustila jsem jej v srpnu loňského roku.

E – shop Kouzlo korálku je mladým projektem, podpořte jej

Co je cílem, náplní a snahou vaší značky?

Mojí snahou je, ať ženy poznají kouzlo a krásu klasické bižuterie, ať jí dají šanci a nenosí například jen stříbro. Výhodou bižuterie je variabilita a pestrost při využívání barev a jejich kombinování. Bižuterie krásně zpestří outfit.

Jeden ze skvostů značky Kouzlo korálku

Komu je určená vaše značka?

Všem ženám, které se rády parádí, s nadšením podporují ruční výrobu, docení ruční práci a zkouší nové věci, fandí extravaganci místo minimalismu a jednoduchosti.

Milujete extravaganci? Zmíněná značka je pro vás jasná volba!

Čím je vaše značka specifická?

Tvořím od každého šperku jeden kus. Chci tvořit originály, ale chápu, že například jedna žena chce mít více stejných kousků. Na zakázku vám ráda vytvořím klidně i několik stejných kusů.

S jakými komponenty pracujete při tvoření šperků z korálků? Shání se vám vše snadno?

Pracuji pouze s komponenty z českých e – shopů. Ráda i jednou za rok jezdím do Jablonce nad Nisou, kde se vyrábí korálky a různé komponenty a v místních kamenných prodejnách je úžasný výběr a tak si zde udělám velký nákup. V minulosti jsem pracovala jen s bižuterními komponenty při tvorbě svých šperků, ale dnes šperky tvořím i z chirurgické oceli, protože spousta žen má alergie na kovy.

Značka Kouzlo korálku jde zákaznicím naproti

U nás v České republice je k sehnání široká škála komponentů. E – shopy nemají tak širokou nabídku jako kamenné prodejny v Jablonci nad Nisou, konkrétně mám na mysli magnetické a klasické zapínání.

Jak dlouho trvá vytvoření jednoduššího šperku vaší značky Kouzlo korálků a toho nejnáročnějšího a o který se jedná?

Od dvou hodin, když se jedná o jednodušší šperky. Složitější tvořím i 8 až 10 hodin.

Ruční práce si žádá hodně času

Kolik kusů korálků obsahuje jeden šperk vaší značky?

U milimetrových korálků jsem to nepočítala, ale co se týká jednodušších šperků, šitých, tak je to od 100 kusů výše a 4 cm široké, tam je to i 1 200 korálků.

Šperky z e – shopu Kouzlo korálu se skládají z mnoha komponentů

Kde všude můžeme vidět a zakoupit vaši tvorbu?

Aktuálně provozuji pouze e – shop, tak zde, ale i na mém profilu na sociálních sítích Facebook a Instagram, kde mě současně můžete sledovat i kontaktovat. Chci své podnikání rozšiřovat, ale jde to pomalu, protože se chci a musím věnovat i své malé dceři.

Co se týká mojí offline prezentace, tak jsem byla v letošním roce mezi prodejci na Zašovské pouti, což mám v místě bydliště a bylo to moc fajn. V období svátku sv. Martina chci své šperky prodávat na trhu ve Veselé. Mojí snahou je dostat se také do skanzenu v Rožnově pod Radhoštěm, ale letos tam není místo, tak snad příští rok se najde a určitě v budoucnu mě potkáte na trzích ve více krajích.

Co považujete za svůj největší dosavadní pracovní úspěch?

Založení e – shopu. Jsem ráda, že jsem se k tomu odhodlala, udělala jsem ten krok. Měla jsem to jako myšlenku v hlavě už před narozením své dcery a mojí svatby. V minulosti jsem měla základní webové stránky a zhruba 2 roky jsem uvažovala nad spuštěním kvalitního e – shopu a měla jsem z toho velký respekt, až bych řekla, že obavy. Jsem velmi vděčná svému úžasnému manželovi, že jsme se o tom společně pobavili a on mě podpořil a řekl mi, že nám co ztratit, ale hlavně ať to zkusím.

Jaký je váš pracovní sen?

Abych se svojí tvorbou šperků mohla živit naplno a nemusela do klasického zaměstnání.

Kdo jsou vaše zákaznice/zákazníci?

Lidé z věkové kategorie 35 let a výše. Chápou pojem kvalita. Moji práci také velmi obdivují senioři, protože ti obzvláště umí docenit ruční práci a řemesla celkově.

Extravagantní šperky jsou radost

Doceňují lidé obecně ruční práci? Kupují u vás dárky pánové svým ženám?

Někteří ano. Někteří ne. Na pouti v Zašové k mému stánku přišla paní a pochválila mě, že je ráda, že vidí jeden z mála stánků s výrobky ruční tvorby, protože je to pro ni smutný pohled, dříve bylo více stánků s výrobky ruční práce. Dnes je hodně věcí z Asie a výsledkem pásové, co nejlevnější, výroby. Hodně mě to potěšilo. Víte, jsem skromná a pochvala i zájem mě velmi potěší, je to takové palivo do dalšího tvoření.

Šperk z e – shopu Kouzlo korálku je krásný i jako dárek

Pánové dárky svým dámám přes e – shopu zatím nekupují, ale na trzích mě oslovují. Pánové, nebojte se své ženě udělat radost, nestyďte se mi napsat, ráda vám poradím a na míru po změření obvodu zápěstí vámi vaší paní, vám vytvořím šperk.

Co vás jako první napadne, když se řekne módní peklo v oblasti šperků?

Já jako žena jsem nervózní z toho, že šperk je moc volný či náušnice vypadávají, když se žena sehne, proto píši, že šperky ráda vytvořím na míru, stačí změřit např. zápěstí. Už několik mužů docenilo, že jsem jim poradila, protože původně chtěli pro svou ženu např. šperk delší.

Který šperk vaší značky vnímáte jako must have kousek pro ženy na léto, každou či i speciální příležitost?

Ženy se v tomto období rády opalují, tak neonové barvy i na prstýnkách krásně vyniknou, stejně jako více barevné kousky. A co bych doporučila pro speciální příležitost? Některé šperky jsou vhodné k běžnému nošení, některé např. z rivolek blyštivé kamínky, když obšiji, jejich třpyt na opálené pokožce krásně vynikne. Někdo nemá rád výrazné šperky, tomu doporučuji perly, např. k jednobarevným šatům.

Prstýnek je krásný šperk

Co vás nejvíce naplňuje v souvislosti s vaší prací?

Svoboda, volnost toho, že kdykoliv mi vznikne nápad v hlavě, nemusím to s nikým konzultovat, jdu a vyrobím to. Naplňuje mě, že v hlavě můžu tvořit a převedu to rukama do šperku.

Co je nejnáročnější na vaší práci, např. skloubení osobního a pracovního života v čem?

Nedostatek času. Mám malou dceru a vyrábím šperky převážně jen, když malá usne, po večerech nebo když mám hlídání. Musím se jí věnovat, je ve věku, kdy si nezvládne 3 hodiny hrát sama, vše jí zajímá a já se bojím, aby nespolkla nedopatřením nějaký předmět. Mám i skvělého manžela, klidně si dcerku vezme do kočárku a jdou se projít. Chodím i na brigády, a když se zamyslím, klepu si na čelo a říkám si, že bych měla zpomalit.

Vlasta Pecháčková je velmi aktivní žena

Jaké máte plány se svojí značkou a e – shopem do konce roku?

Nabídku e – shopu budu rozšiřovat o letní novinky, prstýnky šité z korálků miuka a samozřejmě za chvíli tady máme Vánoce, čas utíká, tak začínám už přemýšlet nad podobou a tvorbou sad, které jako vánoční dárek jistě potěší.

Designerka šperků Pecháčková už pomaličku přemýšlí nad tvorou sad pro vánoční dárky

Který šperk byste si na sebe nikdy nevzala?

Nejsem fanynka kožených a dřevěných šperků.

Kdo vás v životě nejvíce ovlivnil, jak a v čem?

Můj bratr, který před 3 lety bohužel zemřel. Byl to můj celoživotní báječný parťák. Po 3 měsících, kdy bojoval s parazitem – liščí tasemnicí, kterou lze do těla dostat konzumací např. neumytých borůvek a projevit se může i po 15 letech, zemřel. V Česku se tento parazit dostane do těla ročně 10 lidem.

Po smrti bratra jsem měla black out. Nevěděla jsem, jak naložit dále se svým životem. Bratr vždy šel vpřed a něco dokázal. Když odešel, zamyslela jsem se nad křehkostí života, člověk nikdy neví, jak dlouho bude živý a kolik toho v životě stihne. Bratr mi hodně dal a myslím, že by na mě byl pyšný, protože jsem se rozhodla ukazovat své šperky světu a dělat lidi šťastnější.

Za co jste v životě nejvíce vděčná?

Za moje rodiče, jak mě vychovali, za svého manžela, dceru, celou rodinu. Rodina je největší životní náplň a úspěch, kterého člověk podle mě může dosáhnout, protože pokud nemá kolem sebe lidi a je sám, je to smutné. Jsem skromná, jsem vděčná hlavně za zdraví a možnost pracovně se věnovat tomu, co mě baví a dělá radost lidem.

Vlasta Pecháčková dělá svojí prací šperkařky lidem radost a svět hezčím místem a nechybí jí pokora

Co pro vás znamená léto?

Relax. Mám toto roční období velmi ráda, protože můžu zahradničit, u čehož odpočívám, dále si můžu užívat pohodové dny u bazénu s nealko mojitem a přáteli. Nevadí mi ani 40 stupňová vedra.

Designerka šperků Vlasta Pecháčková si umí užívat i letní vedra

Jak nejraději odpočíváte, když máte volno?

Když už mám volno, tak ráda čtu knihy, tím úžasně relaxuji. Miluji spánek. V minulosti jsem odpočívala při skládání puzzle. Věnovala jsem se více než rok i diamantovému malování.

Jaký je váš nejoblíbenější šperk ať už vaší značky či z jiné výroby?    

Nemám vyloženě nejoblíbenější šperk. Ráda nosím všechno, co vyrobím. Jediný šperk, který je moje srdcovka, tak náušnice z bílého zlata, které jsem dostala od manžela a zásnubní prstýnek, jinak jsem fanynka bižuterie.

Máte pro naše čtenářky a čtenáře nějaký vzkaz na závěr?

Užijte si krásné léto, plňte si své sny v maximální možné míře. Navštivte moje internetové stránky a profily na sociálních sítích, budu se těšit na vaše podněty, objednávky, ale hlavně lidskou komunikaci.

Při užívání si léta nezapomeňte navštívit e – shop a stránky značky Kouzlo korálku a udělejte si radost

Děkuji za rozhovor.

Informace k článku – jedná se o inzerci

Zdroj fotografií: archiv Vlasty Pecháčkové

Pokračujte ve čtení dalších rozhovorů ZDE.

Ve světě podnikání, sportu i veřejného života dnes rozhoduje nejen to, co člověk dokáže, ale také zda o tom lidé vědí. Internet, média i nástroje umělé inteligence mění způsob, jakým vzniká důvěra. Právě o tom jsme si povídali s Dianou Shlapak, která letos dosáhla jednoho z největších mezinárodních úspěchů českých reprezentantek v soutěžích pro vdané ženy.

„Mrs. Globe ukazuje skutečné životní příběhy žen“

Diano, získala jste titul Runner-up a umístění mezi pěti nejlepšími ženami světa. Co pro Vás soutěž Mrs. Globe znamená?

Je to projekt, který podle mě ukazuje, že krása není otázkou věku. Naopak. Čím více životních zkušeností žena získá, tím silnější může být její osobnost. Mrs. Globe není jen o vzhledu. Hodnotí se životní příběh, vystupování, schopnost inspirovat ostatní i práce pro společnost. Právě tím je tato soutěž výjimečná.

Druhý pokus přinesl světový úspěch

Co Vás motivovalo reprezentovat Českou republiku právě na této soutěži?

Moje cesta začala už na evropské soutěži, kde jsem získala obrovské zkušenosti. Tehdy jsem pochopila, že pokud chci uspět na světové scéně, musím se připravovat mnohem systematičtěji. Každá zkušenost mě posunula dál a právě dlouhodobá příprava mi podle mého názoru pomohla dostat se až mezi nejlepší ženy světa.

Velkou motivací pro mě byla také možnost reprezentovat Českou republiku a ukázat, že české ženy mohou obstát i v mimořádně silné mezinárodní konkurenci.

Rozhoduje psychická odolnost

Ve finále soutěžilo více než 120 žen z celého světa. Co bylo během soutěže nejnáročnější?

Program byl extrémně intenzivní. Od rána do noci jsme absolvovaly zkoušky, rozhovory, focení, charitativní akce i vystoupení. Člověk fungoval jen s minimem spánku a přesto musel být stále soustředěný, usměvavý a připravený podat maximální výkon.

Mít psychickou odolnost, je zásadní

Na takové úrovni už nerozhoduje pouze vzhled. Podle mě hraje zásadní roli psychická odolnost, disciplína, přirozenost a schopnost zůstat sama sebou i pod velkým tlakem.

Okamžik, na který se nezapomíná

Co jste cítila ve chvíli, kdy zaznělo Vaše jméno mezi pěti nejlepšími ženami světa?

Byl to jeden z nejsilnějších okamžiků mého života. V hlavě se mi během několika vteřin promítly měsíce příprav, předchozí zkušenosti i všechny chvíle, kdy jsem si říkala, že má smysl nevzdávat se.

Měla jsem obrovskou radost nejen sama za sebe, ale také z toho, že mohu přivézt tak významný úspěch pro Českou republiku.

Byznys místo pohádkového světa

Mnoho lidí Vás zná především díky soutěžím krásy. Čemu se věnujete mimo ně?

V běžném životě působím v oblasti financí a pojišťovnictví. Dlouhodobě spolupracuji se společností INSIA a zároveň se věnuji investičním projektům v České republice i v zahraničí.

Byznys mě naučil analytickému přemýšlení, disciplíně a dlouhodobému plánování. Tyto zkušenosti mi pomáhají i při reprezentaci na mezinárodních soutěžích.

Vedle práce je pro mě největší prioritou rodina a vzdělávání mých dětí. Právě kvalitní vzdělání považuji za jednu z nejlepších investic, kterou jim mohu dát.

Dnes nestačí být úspěšný. Lidé o vás musí vědět.

Jak důležitá je podle Vás kvalitní mediální prezentace a profesionální online marketing?

Dnes už nestačí odvést dobrou práci. Pokud chcete inspirovat ostatní nebo rozvíjet vlastní podnikání, lidé se o vás musí dozvědět.

Online marketing pro mě není jen reklama. Je to způsob, jak dlouhodobě budovat důvěru a ukázat lidem hodnoty, které člověk zastává. Sociální sítě, kvalitní články i seriózní média umožňují sdílet zkušenosti a oslovit mnohem širší publikum.

Myslím si, že právě důvěryhodná komunikace dnes rozhoduje o tom, zda lidé vaší značce uvěří.

Světový úspěch jako začátek nové etapy

Jaké jsou Vaše nejbližší plány?

Ráda bych využila zkušenosti ze světové soutěže k tomu, abych motivovala další ženy plnit si své sny. Chci ukázat, že mateřství, rodina ani kariéra nejsou překážkou, ale mohou být naopak obrovskou výhodou.

Pokud můj příběh dodá odvahu alespoň několika ženám udělat první krok, budu mít radost.

Vzkaz ženám

Co byste vzkázala ženám, které mají velké sny, ale bojí se začít?

Strach je přirozený. Neměl by ale rozhodovat za nás.

Nemusíte vidět celou cestu. Stačí udělat první krok. Každý velký příběh totiž začíná obyčejným rozhodnutím nevzdat se.

Zdroj informací: Jiří Kohout

Foto: archiv Diany Shlapak, se souhlasem Diany Shlapak
Instagram Diany Shlapak: https://www.instagram.com/diana.stolets/

Komentář redaktora

Rozhovor s Dianou Shlapak ukazuje, že úspěch dnes nevzniká pouze díky talentu nebo tvrdé práci. Stále větší význam má také důvěryhodná osobní značka a kvalitní online prezentace.

Právě této oblasti se dlouhodobě věnuje marketingový poradce Jan Vavřička, zakladatel digitální agentury JV CZECH PROMO, která pomáhá firmám i veřejně známým osobnostem zvyšovat viditelnost ve vyhledávačích, médiích i nástrojích umělé inteligence. Agentura spolupracuje s Miss České republiky a Jan Vavřička pořádá pro finalistky pravidelně workshop zaměřený na budování osobní značky, SEO, PR a moderní AI marketing.

Pokračujte ve čtení dalších rozhovorů ZDE.

Dnes tu máme třetí díl dalšího ročníku vašeho oblíbeného letního seriálu rozhovorů Léto s návrháři 2026. I letos vám představíme inspirativní osobnosti české módní scény, jejich příběhy, pohled na současnou módu i zákulisí jejich tvorby. Dnešní díl patří ženě, která stojí za Módním atelierem Karol – KAROLÍNĚ STEJSKALOVÉ. Pokud tento atelier ještě neznáte, máte skvělou příležitost jej díky následujícímu rozhovoru objevit.

Měla jste vždy blízko k tvořivým činnostem už v dětství?

Ano, můj dědeček byl pánský krejčí, vyrůstala jsem v jeho dílně, vše v souvislosti s řemeslem mě naučil a už na základní škole jsem si tak byla schopná sama ušít oblečení. Dědeček se věnoval těžké krejčovině – šil pánské obleky, kožené oděvy a dámské kostýmy.

Co vás přivedlo k rozhodnutí být dámskou krejčí?

Nejsem vyučená dámská krejčová. Studovala jsem střední průmyslovou školu oděvní a následně grafiku. Když jsem dokončila studium grafiky, chyběla mi krejčovina, a tak jsem se k ní vrátila. Uvědomila jsem si totiž, co mě zajímá nejvíce, co mě nejvíce naplňuje. A aktuálně jsem šťastná, že můžu i učit odbornou praxi na VOŠONSPŠO v Praze v ateliéru scénického kostýmu a výtvarní tvorby i v oboru návrhářství.

Od kdy existuje váš Módní atelier Karol?

Svoji firmu jsem založila, když mi bylo necelých 25 let a psal se rok 1992.

Kdo jsou vaše zákaznice?

Řekla bych, že je to skupina různých žen od podnikatelek přes advokátky až po ženy tzv. z davu. S nadšením šiji oblečení kterékoliv ženě. Mám ráda zadání na téma dress code a když dostanu tzv. volnou roku, co se týká materiálu, je to úžasné. Baví mě kreativní výzvy. Nedávno jsem dostala krásné zadání. Jedna dáma šla jako host na svatbu, která se konala v přímořském státu a trvala 3 dny, zadání znělo modely v barvách zapadajícího slunce.

Majitelka Módního atelieru Karol, Karolína Stejskalová, má moc ráda kreativní výzvy související s tvorbou oděvů na zakázku

Čím je specifická vaše firma Módní atelier Karol?

Používáme klasické krejčovské technologie, kličkujeme, provádíme první zkoušku oděvu, druhou a následně model dokončujeme. V případě svatebních i společenských šatů u nás ženy podstupují 3 zkoušky.

S jakými materiály pracujete při tvoření dámských oděvů?

Já osobně nejraději s přírodními materiály, nejsem příznivkyně syntetických materiálů, ale kvůli uživatelskému komfortu hodně pracuji se směsovými materiály. Musím uznat, že v poslední době, jak se vyvíjí technologie, máme k dispozici i směsi materiálů s polyesterem z Itálie a jsou celkem fajn. Všechny materiály objednáváme napřímo v Itálii.

Které materiály byste pro svoji práci nikdy nepoužila a z jakého důvodu?

To je otázka, která souvisí s nároky na daný model. Je důležité, aby materiál odpovídal nárokům na daný model a byl pro něj vhodný. Když například dostanu zadání od zákaznice na model s tím, že v něm má v úmyslu sedět v kanceláři a jedná se o kostým, nemůžu jí zhotovit model z čisté vlny. Vhodnější je směsový materiál tvořený z vlny, polyesteru a elastanu, protože je uživatelsky příjemný.

Oděvy z Módního atelieru Karol vždy odpovídají požadovaným nárokům na pohyb své nositelky

Jak ve vašem atelieru vypadá proces zakázkové tvorby?

Klientka přijde se zadáním nebo zmíní příležitost, na kterou chce model vynést. Společně vytvoříme návrhy modelu, vybíráme materiál, z něhož bude model vytvořen. Potom následuje měření. Důležité je vyslechnout si všechna přání klientky/klienta, abych splnila nároky na pohyb v modelu. Pokračujeme dohodou na termínu první a druhé zkoušky i dokončení.

Tvoříte pouze oblečení na zakázku, že? Kde si jej můžeme objednat?

Tvořím oděvy pouze na zakázku a vždy to tak u mě bylo. V kamenné pobočce Módního atelieru Karol v Praze.

Sníte o konkrétním oděvu na míru? Nechejte si jej vytvořit v Módním atelieru Karol.

Jak dlouho před dovolenou je ideální k vám přijít s požadavkem na ušití nového oblečení?

2 měsíce.

Co považujete za svůj největší dosavadní pracovní úspěch?

Přežití i momentů, které během existence mého podnikání nebyly jednoduché, jako například doby kovidové, zpamatování se z ní a znovu nastartování byznysu a hlavně udržení podnikání už od roku 1992 do současnosti. Nejnáročnější byla doba jednoznačně kovidová. Kdybychom neobdrželi dotace od státu, tak bychom tady už nebyli.

Jaký je váš pracovní sen?

Ať se nám daří a atelier udržím až do odchodu do svého důchodu.

Jak pohlížíte na módní průmysl v Česku a celkově?

Velmi smutně. Zásadní továrny pro výrobu produktů a komponentů skončily. Snad ani neznám českou firmu, která se zabývá výrobou konfekce. V podstatě pro šití oděvů už nemáme nic českého. Přitom ještě v 80. letech jsme kupovali české látky.

Když se řekne elegance, co se vám vybaví?

Období první republiky, ikony té doby jako herečka Adina Mandlová, Lída Baarová a další a samozřejmě také sláva tehdejších velkých módních salonů.

Co vás jako první napadne, když se řekne módní peklo?

Když prostorově výrazné dámy oblékají upnuté elastické modely a ty jim znázorňují veškeré nedokonalosti na postavě. Elastický materiál skutečně není vhodný pro ženy výrazných tvarů. Další módní peklo zažívám, když vidím mladé slečny, které nosí crop topy na své postavě, které nechybí pneumatika na břiše, silné nohy a na ně obléknou legíny.

Co vnímáte jako must have kousek oblečení pro ženy na léto a ideálně dovolenou, na kterém je ideální vidět kvalitní krejčovskou práci?

Lněné šaty, nejlépe v kombinaci materiálů bavlna a len či viskóza a len s tím, že materiály pochází z Itálie. Mám pro vás tip, když vlastníte lněné šaty od nás, vyperete je a vyždímáte na 400 otáček, nemusíte je žehlit, protože len, z něhož jsou zhotoveny, má speciální úpravu, což je uživatelsky velmi příjemné.

Jaké emoce by podle vás měla vyvolávat letní móda ve svých nositelkách i lidech, kteří tyto modely na ženách vidí?

Určitě by to měla být radost, protože léto je období veselé, lidé si berou dovolenou a chtějí odpočívat.

Jaké materiály doporučujete pro letní oblečení?

Jak už bylo zmíněno výše, kombinace, protože je to uživatelsky přívětivé. A nesmíme zapomenout také na half silk, který se vyrábí v Itálii, jedná se o směs přírodního hedvábí a polyesteru a elastanu. Má vlastnosti hedvábí, ale oděv z takové materiálové směsi není zmačkaný, lze jej vyprat, vyždímat na 400 otáček a není nutné jej žehlit vůbec.

Jaký oděv považujete za ideální pro letní městský výlet?

Hlavně ať je pohodlný a vhodný do konkrétního počasí. Když je teplo, jsou úžasné rozevláté šaty a tenisky. V případě chladnějšího počasí, je vhodné zvolit kalhotový komplet, triko či košili a bomber.

Jak nejlépe pečovat o lněné a bavlněné oblečení, aby vydrželo co nejdéle? Čemu se vyhnout při péči o tyto oděvy?

Nejlepší je, vyhnout se sušičce. Vnímám, že sušička oděvy ničí a odírá barvy i vlákno. Vhodné je pro praní používat pouze tekuté gely. Když si peru šaty, není podstatné, zda z bavlny či hedvábí, vkládám je do starého povlaku na polštář a ždímám na 400 otáček, poté je vyjmu, pověsím na ramínko a nechám doschnout.

Máte nějaké tipy, jak oživit starší letní oblečení drobnými úpravami?

Tuto službu tady máme pro naše stálé klientky. Některé klientky od nás mají šaty už dlouho a potřebují si je nechat upravit, zabrat či vsadit dílky nebo našít aplikace atd., aby se v nich cítily pohodlně a krásně a doladily je s novými modely z našeho atelieru, protože není výjimkou, že postava ženy se během let mění. Udržitelnost vidím v kvalitě.

Co vás nejvíce naplňuje v souvislosti s vaší prací?

Kreativita, které se ve svém atelieru můžu věnovat.

Kterou činnost při svém podnikání v módním průmyslu považujete na svojí práci za nejnáročnější?

Někdy je to jednání s klientkami. Je důležité se umět do žen vcítit. Často se setkávám s tím, že ženy nosí, pro svoji postavu, nevhodné spodní prádlo, které jim nesedí. A pokud chci, aby žena v modelech z mého atelieru vypadala skvěle, spodní prádlo je základ, a tak jí vysvětluji, že je nutné zvolit jiné, padnoucí.

Každá žena si zaslouží mít krásný a padnoucí oděv bez ohledu na svůj věk a konfekční velikost

Jaké je být matkou a současně podnikatelkou?

Je náročné to skloubit, protože nelze úspěšnou firmu nechat ležet ladem. Byla jsem se synem 2 dny v týdnu a víkendy, dále mi pomáhala jeho babička a chůva. Jinak bych podnikat nemohla.

Co byste si na sebe nikdy neoblekla a z jakého důvodu?

Nikdy bych si neoblekla legíny pro běžné nošení. Podle mého názoru patří do sportovního zařízení.

Jakou nejlepší radu či doporučení jste v životě dostala?

Během studia na průmyslové škole oděvní nás učila profesorka, která říkala, že co pokazí jehlička, napraví žehlička. Myslím, že měla pravdu. Když někdo něco neušije na milimetr přesně, často to zlepší skvělým vyžehlením.

Jak vnímáte léto?

Je to pro mě synonymum dovolené. Člověk má čas pro sebe, může si odpočinout, jezdit na kole, užít si koupání v moři, vychutnat si v přímořském státu rybu….mám moc ráda Chorvatsko, kam vyrazím i letos a už se tam moc těším.

Jak ráda léto trávíte?

Ideálně i dovolenou s rodinou. Líbí se mi ale vyváženost. Když jedna část dovolené je odpočinková, považuji za důležité, aby ta druhá byla aktivní.

Máte nějaký svůj letní rituál, na který se každý rok těšíte?

Ano, dovolenou u moře a jak jsem psala výše, už se na tu letošní moc těším.

Které místo v Česku považujete za ideální právě pro letní výlet?

Hory. Mám ráda Krkonoše a Šumavu. Jsem fanynka starých dřevěných horských boud.

Jaký je váš nejoblíbenější kousek vašeho letního šatníku, bez kterého si léto už neumíte představit?

Lněné šaty. Mám jich hodně, asi 5 šatů ze lnu a 3 z tkané viskózy.

Šijete si oblečení sama pro sebe?

Času příliš nazbyt nemám, ale ráda si sednu k šicímu stroji a něco si ušiji. Aktuálně právě další lněné šaty.

Máte pro naše čtenářky a čtenáře na závěr nějaké doporučení?

Dámy, nebojte se v létě veselých barev a výrazných vzorů, pokud je máte rády. Pánové – podpořte své ženy v oblékání elegantních modelů a vyjadřování osobního stylu.

Děkuji za rozhovor.

Informace k článku – jedná se o inzerci

Zdroj fotografií: archiv Karolíny Stejskalové

Pokračujte ve čtení dalších rozhovorů ZDE.

Značka VNSEEN nabízí nevšední modely vhodné i na běžné denní nošení

Měla jste vztah k tvoření už v době svého dětství?

Ano, ale tehdy to ještě nebylo přímo spojené s módou. Od dětství jsem se s nadšením věnovala tvořivým činnostem jako je kreslení, malování a často jsem přemýšlela nad tím, jak si můžu sama vyrobit předměty jako hračky, které jsem neměla. Dodnes si pamatuji, jak jsem si vyrobila dětskou pokladnu i s papírovými bankovkami a následně jsem si s ní hrála celé hodiny.

A součástí mého života vždy byl i tanec. Mnoho let to byla moje největší vášeň.

K samotnému oděvnímu designu jsem se však dostala až o hodně později. V dětství jsem neměla potřebu šít ani tvořit oblečení. Postupně jsem objevovala vztah k estetice, vlastnímu stylu a kreativitě, ze kterých se až po letech přirozeně vyvinul zájem o módní tvorbu.

Jaká byla vaše cesta k práci módní návrhářky a vaší dnešní značce VNSEEN?

Moje cesta k módnímu návrhářství nebyla úplně přímá. Původně jsem vystudovala cestovní ruch, protože jsem chtěla pracovat v hoteliérství. Postupně jsem si však uvědomila, že to není směr, kterým bych se chtěla ubírat. V tom období jsem ještě vůbec netušila, že jednou budu navrhovat oblečení. Hledala jsem, co by mě skutečně naplňovalo a jakým směrem se vydám.

Jedním z momentů, který můj směr ovlivnil, bylo objevení značky Jane Doe Latex, která mi ukázala, že i z latexu lze vytvořit zajímavé a estetické modely. Právě tehdy jsem se rozhodla začít navštěvovat kurzy šití s představou, že bych ráda vytvářela vlastní latexové kolekce.

V průběhu následujících let, jak jsem se učila šít a získávala jsem nové zkušenosti, se přirozeně vyvíjel i můj pohled na módu. Měnil se můj osobní styl i představa o tom, co bych chtěla tvořit. Na začátku mě fascinoval především latex a možnosti, které tento materiál nabízel.

Značka VNSEEN se zrodila z postupného vývoje

Postupně mě čím dál více přitahovalo navrhování samotných oděvů – hledání zajímavých střihů, detailů a vlastního designerského stylu. Zároveň jsem si uvědomila, že mě láká vytvářet oblečení určené na běžné nošení, které se stane přirozenou součástí každodenního šatníku, není jen kouskem na speciální příležitosti. Právě z tohoto postupného vývoje se zrodila značka VNSEEN v podobě, jakou má dnes.

Co vás přivedlo k rozhodnutí být módní návrhářkou?

Nemyslím si, že by existoval jeden konkrétní moment, kdy jsem se rozhodla stát se módní návrhářkou. Později jsem se postupně dostala k tvorbě oblečení proto, že jsem měla představu o věcech, které bych chtěla nosit, ale často jsem je nebyla schopná najít. A když už existovaly, mnohokrát pro mě byly v tom období jednoduše nedostupné – ať už cenově, nebo proto, že se u nás běžně nedaly koupit.

Vždy mě bavilo přemýšlet nad tím, jak oblečení vypadá, kombinovat si v hlavě různé outfity a představovat si kousky, které bych jednou chtěla nosit. Postupně ve mně dozrála myšlenka, že místo neustálého hledání bych je mohla zkusit vytvořit sama.

Dnes mě na tom nejvíce baví samotný proces – přeměnit nápad na skutečný oděv, který si najde svého člověka.

Od kdy existuje značka VNSEEN?

Moje značka VNSEEN existuje velmi krátce, oficiální otevření bylo 5. května letošního roku.

Co je cílem vaší značky?

Cílem značky VNSEEN je vytvářet oblečení, které lidem nabídne prostor vyjádřit vlastní styl. Chci navrhovat modely, které běžně v obchodech nenajdete, jsou kvalitně zpracované a u vybraných kousků se zároveň nabízí možnost určitého osobního přizpůsobení, aby si jich každý mohl vytvořit co nejvíce podle sebe.

Modely zmíněné značky jsou do určité míry přizpůsobitelné své nositelce

Poselství mojí tvorby je v povzbuzení nebát se hledat vlastní styl a vybrat si oblečení vědomě. Myslím si, že oblečení by mělo být přirozenou součástí osobnosti člověka a přinášet radost i po letech, nejen během jedné sezony.

Komu je určená vaše značka a módní tvorba?

Moje tvorba je určená lidem, kteří hledají oblečení mimo běžnou nabídku obchodů. Lidem, kteří si raději vybírají méně kousků, ale chtějí, aby měly svůj charakter a zůstali součástí jejich šatníku dlouhá léta.

Chcete mít ve svém šatníku kousky, které vám budou dělat radost dlouho?

Současně je určená těm, kterým záleží i na tom, od koho oblečení kupují. Rádi podpoří menší tvůrce, nebo lokální značky a vnímají, že za každým kouskem je čas, řemeslo a konkrétní člověk. Ne proto, že by muselo jít o udržitelnost jako módní heslo, ale proto, že jim takovýto přístup jednoduše dává větší smysl.

Komu určená není?

Pravděpodobně nebude pro lidi, kteří si oblečení vybírají především podle nejnižší ceny nebo mají rádi možnost často obměňovat celý šatník. Takový způsob nakupování je úplně legitimní, ale moje tvorba vzniká trošku jiným způsobem a stojí na jiných hodnotách.

Čím je vaše značka specifická?

Snažím se vytvářet oblečení, které zaujme detailem či střihem, zároveň zůstává nositelné i v běžném životě. Důležitou součástí značky je i možnost přizpůsobení vybraných modelů, aby si jich každý mohl dotvořit podle svého stylu. Mám ráda, když oblečení člověku dává prostor cítit se sám sebou.

Oblečení zančky VNSEEN zaujme detailem

S jakými materiály pracujete při tvoření oděvů?

Snažím se šít především z přírodních materiálů, nejčastěji z bavlny, která je mi osobně nejbližší. Někdy sáhnu i po materiálu s menší příměsí syntetických vláken, např. elastanu, když to dává smysl z hlediska střihu, pohodlí nebo funkčnosti oděvu. Výběr materiálu proto vždy závisí na konkrétním modelu. Přírodní materiály zůstávají směrem, kterým se chci ubírat i v budoucnosti.

Kde všude můžeme vidět a zakoupit vaši tvorbu?

Aktuálně funguji jen na Instagramu, proto si moje produkty můžou lidé zakoupit přes přímé zprávy na Instagramu nebo prostřednictvím e – mailu.

Není vám jedno původ vašeho oblečení a chcete podpořit lokální fashion designerku? Kontaktujte módní návrhářku Martinu Trubanovou.

Kde se budete v blízké době prezentovat?

Vzhledem k tomu, že jsem značku v podstatě teprve spustila, chci se aktuálně soustředit na rozjetí značky a rozšíření sortimentu a až následně se budu zamýšlet na příležitostmi prezentace.

Co považujete za svůj největší dosavadní pracovní úspěch?

Myslím si, že je příliš brzy hovořit o nějakém pracovním úspěchu. Aktuálně je pro mě největší úspěch založení a rozvíjení značky a rozhodnutí podnikat.

Jaký je váš pracovní sen?

Mým největším pracovním snem je, aby mě tato práce dokázala uživit, mohla jsem se naplno věnovat tvorbě, navrhovat nové modely a dále se v tomto rozvíjet.

Velmi mě baví i samotné šití, ale časem budu ráda, když tuto část svého podnikání budu moct sdílet s někým dalším. Ne proto, že bych ji nechtěla dělat, ale proto, abych měla více prostoru pro navrhování, zlepšování se a posouvání značky dále.

Nemám ambici vybudovat obrovskou módní značku nebo masovou výrobu. Mnohem bližší mi je představa menší značky, která si zachová svůj charakter, osobní přístup a možnost tvořit věci promyšleně a vlastním tempem.

Kdo jsou vaše zákaznice?

Když jsem značku vytvářela, přirozeně jsem předpokládala, že nejvíce osloví mladší lidi nebo ty, kteří mají blíže k alternativnější módě. Zároveň jsem ale od začátku nechtěla, aby byla moje tvorba uzavřená jen pro jednu skupinu. Mým cílem bylo navrhovat oblečení, které lze nosit na různé způsoby a které si umí člověk přizpůsobit podle svého vlastního stylu.

Podle módní návrhářky Martiny Trubanové je zásadní cítit se v oblečení sám sebou jako člověk

I proto si nemyslím, že moji značku definuje věk nebo konkrétní styl oblékání. Spíše si umím představit, že přirozeně osloví lidi z větších měst, kde je móda větší součástí každodenního života, ale ani to nevnímám jako hranici. Není podstatné, zda někdo preferuje minimalistický, elegantnější nebo alternativnější styl, důležitější pro mě je, aby se v tom oblečení cítil sám sebou.

Možná právě proto bych chtěla ukázat i lidem, kteří si na první pohled řeknou, že to není nic pro ně, že je to nakonec může příjemně překvapit. Když si někdo můj návrh obleče a cítí se v něm příjemně, potom je přesně tím člověkem, pro kterého vznikl.

Jak pohlížíte na módní průmysl v Česku a celkově?

Nemyslím si, že jsem člověk, který má velký přehled o módním průmyslu jako takovém. Nesleduji pravidelně módní přehlídky ani velké módní domy a ani neznám českou či slovenskou scénu natolik, abych ji mohla výrazně hodnotit. Spíše si přes Instagram či různé články nebo videa všímám menších nezávislých tvůrců, značek či lidí, kteří se věnují také upcyclingu a moc mě těší, že jich stále přibývá.

Současně mám pocit, že dnes je pro nezávislých designerů stále náročnější se uživit. Trh je přesycený oblečením. Lidé jsou zvyklí na ceny fast fashion, které vůbec neodpovídají tomu, kolik práce za kvalitním oděvem skutečně je. Návrh, střih, šití, úpravy – to vše jsou hodiny práce, které zvenčí často nejsou vidět.

I proto si velmi vážím každého člověka, který se rozhodne podpořit malou značku či lokálního tvůrce. Nemusí to být jen moje značka. Myslím si, že je důležité, aby takoví lidé měli prostor tvořit dále, protože právě oni přináší do módy nové nápady, osobitost a posouvají módu dále.

Když se řekne svoboda v oblékání, co se vám vybaví?

Jako první mě napadne možnost vyjádřit sebe samého jako člověka. Oblečení je podle mě jeden ze způsobů, jakým ukazujeme svoji osobnost, náladu nebo to, v čem se cítíme dobře.

Pro mě svoboda znamená, že si každý může obléct to, co je mu blízké, bez toho, aby se musel bát odsuzování nebo toho, že nezapadá do nějakých očekávání. Nemusí to být extravagantní ani výjimečné. Pro někoho je svoboda černý outfit od hlavy až k patě, pro někoho barevné šaty či sportovní oblečení. Důležité je, aby to bylo autentické a aby se v tom člověk cítil sám sebou.

Myslím si, že právě proto bychom měli méně řešit, co se má nosit a více respektovat, že každý člověk má jiný styl, odlišnou osobnost i jiný způsob, jakým se chce prezentovat.

Co si vybavíte pod pojmem stylově oblečený člověk?

Pro mě stylově oblečený člověk není ten, kdo má na sobě nejnovější trendy nebo nejdražší značky. Je to člověk, který našel svůj vlastní styl a cítí se v něm přirozeně.

Velmi obdivuji lidi, u kterých máte pocit, že jejich oblečení je přirozeným pokračováním jejich osobnosti. Myslím si, že skutečný styl nevzniká tím, že člověk neustále mění šatník. Vzniká postupně – když poznává, co mu sedí, v čem se cítí dobře a co o něm jeho oblečení hovoří. Právě takové lidi považuji za skutečně stylové.

Co vás jako první napadne, když se řekne módní peklo?

Upřímně mě nenapadne žádný konkrétní kousek oblečení. Myslím si, že móda je velmi subjektivní a hodně věcí, které se v jednom období považují za katastrofu, se za pár let vrátí jako velký trend. Móda se neustále vrací v nových podobách.

Řekla bych spíše, že jsou kousky, které se mně osobně nelíbí. Nemám ráda příliš okázalá loga, přeplácané tisky nebo oblečení, kde je všeho moc najednou. Ale ani to nepovažuji za módní peklo. Na někom to může fungovat výborně, protože to jednoduše umí nosit.

Pro mě je styl mnohem více o člověku než o samotném oblečení. Dva lidé si můžou obléct úplně stejnou věc a na jednom bude působit fantasticky, na druhém vůbec.

A možná pokud bych měla říct něco, co mi na módě vadí, tak to nejsou samotné trendy. Trendy jsou přirozenou součástí módy a můžou být skvělou inspirací. Spíše mi vadí moment, když se z nich stane jediný návod na to, jak se oblékat. Potom člověk přestane hledat vlastní styl a začne jen kopírovat někoho jiného. Myslím si, že mnohem zajímavější je, vzít si z trendů to, co člověku sedí a vytvořit si z toho něco vlastního.

Co vnímáte jako must have kousek pro ženy ze své módní tvorby, případně i must have pro léto?

Nemyslím si, že existuje jeden univerzální must have. Každý z nás žije jinak, obléká sej jinak a potřebuje od oblečení něco jiného. To, co je nevyhnutelný kousek pro jednoho člověka, může být pro druhého úplně zbytečný.

Dopřejte si oblečení, které vám dodá sebevědomí

Co bych si ale dovolila označit za must – have na léto, tak oblečení z přírodních materiálů. Pro někoho to budou palazzo kalhoty, pro jiného blůzka a pro mě by to byly šaty. Jednoduše oblečení, ve kterém se bude člověk cítit dobře, i když bude venku 30 stupňů, nebude se na něj lepit a bude vzdušné. Must – have je za mě vždy kousek, ve kterém se cítím dobře bez ohledu na den, náladu nebo to, zda se právě cítím sebevědomě.

Co vás nejvíce naplňuje v souvislosti s vaší prací?

Nejvíce mě baví moment, kdy se podaří proměnit nápad ve skutečný kus oblečení. Často mám v hlavě různé představy o tom, jak by měl konkrétní model vypadat, ale až když jej ušiji, zjistím, zda funguje přesně tak, jak jsem si představovala. Právě ten proces, kdy se z myšlenky stane reálný oděv, je pro mě asi nejvíce naplňující.

Martina Trubanová má ráda proces vzniku oděvu od myšlenky po jeho výslednou podobu

Stejně mě těší i to, když vidím, že se moje tvorba líbí i ostatním lidem. Když má někdo zájem o něco, co vzniklo původně jen jako nápad v mé hlavě, je to pro mě asi největší odměna.

Kterou činnost při podnikání v módním průmyslu jako majitelka módní značky považujete na svojí práci za nejnáročnější?

Sociální sítě a tvorbu obsahu. Samotné navrhování, šití či práce na nových modelech mě velmi baví, ale pravidelné focení, natáčení videí, vymýšlení obsahu a udržování aktivity na Instagramu mi není zcela přirozené.

Nikdy jsem nebyla člověk, který by měl potřebu sdílet svůj každodenní život na sociálních sítích. Proto je právě tato část podnikání pro mě největší výzvou. Zároveň si ale uvědomuji, že je dnes pro malou značku velmi důležitá, tak se ji snažím dělat co nejlépe, i když je to pro mě nejméně oblíbená část celé práce.

Jaké máte plány do konce roku?

Do konce roku chci především rozšířit nabídku značky. Chci doplnit současnou kolekci o další varianty košil, na kterých pracuji a také nové sukně, které mám už delší dobu připravené v návrzích.

Následně se chci začít věnovat i prvním modelům pro muže. Mým cílem je, ať se značka rozvíjí postupně a přirozeně, ale ať si zákazníci můžou vybírat z pestřejší nabídky než dnes.

Co byste si na sebe nikdy neoblekla a z jakého důvodu?

Asi bych neřekla, že existuje konkrétní kousek oblečení, který bych si nikdy neoblékla. Spíše vím, že jsou styly, ve kterých se necítím sama sebou.

Nenosím pastelové barvy, výrazné květinové vzory ani příliš lesklé či flitrované věci. Nelákají mě šperky plné kamínků nebo příliš zdobené doplňky. Nikdy jsem nebyla typ člověka, který by se chtěl lesknout od hlavy až k patě. Vím, že takové oblečení a doplňky ke mně nepatří. Necítím se v nich přirozeně a mám pocit, že to nejsem já.

Jakou nejhorší radu či doporučení a naopak nejlepší jste v životě dostala?

Asi vás pobavím, ale když jsem byla mladší, hodně lidí okolo mě mi tvrdilo, že se ke mně hodí krátké vlasy. Tak jsem je dlouhé roky skutečně nosila. Když si dnes s kamarádkami prohlížíme staré fotografie, shodneme se, že jsem vypadala spíše jako čtyřicetiletá mamina než jako studentka. Tak bych to dnes za nejlepší radu skutečně neoznačila. Na druhé straně se u toho alespoň zasmějeme.

Co se týká pozitivní rady, nemyslím si, že to byla jedna konkrétní rada od jednoho člověka. Spíše ve mně zůstala jedna myšlenka, ke které se často vracím – když vás něco dlouhodobě skutečně baví, naplňuje a stále máte potřebu se k tomu vracet, stojí za to, tomu věnovat pozornost. Právě to mi velmi pomohlo v období, když jsem přemýšlela, co dále profesně.

Uvědomila jsem si, že šití i tanec jsou věci, ke kterým se už roky přirozeně vracím, chci se v nich neustále zlepšovat a dělají mi radost i po tak dlouhé době. Právě tehdy jsem si uvědomila, že když ve mně něco dokáže takové roky vzbuzovat stejné nadšení, asi má smysl dát tomu prostor. Myslím si, že právě to mi dodalo odvahu zkusit jít vlastní cestou a dát vzniknout značce VNSEEN.

Jak vnímáte léto?

Přiznám se, že léto není moje nejoblíbenější roční období. Mnohem blíže mám k jaru a podzimu, protože mi více vyhovují svojí atmosférou i počasím. Poslední roky jsou navíc léta velmi horká, což je pro mě náročné hlavně proto, že většinu času pracuji z domu.

Na létě mám ale ráda to, že lidé tráví více času venku. Ráda se potkávám s kamarádkami, chodím na dlouhé procházky městem nebo na farmářské trhy. Asi právě procházky jsou pro mě tím nejtypičtějším letním odpočinkem.

Módní návrhářka a majitelka značky VNSEEN Martina Trubanová se ráda prochází městem

Na druhé straně je léto pro mě i obdobím, které ve mně občas vytváří pocit, že bych měla být neustále někde venku, cestovat či něco zažívat. Jsem člověk, který má rád svůj režim během celého roku, tak se snažím nenechat se tímto tlakem ovlivnit a užívat si léto vlastním tempem.

Když bych si měla vybrat svůj oblíbený letní nápoj, určitě by to byl Hugo Spritz.

Jak nejraději odpočíváte?

To se u mě v posledních letech dost změnilo. Kdysi, když jsem pracovala celý den mezi lidmi, byl pro mě největší odpočinek, přijít domů a mít klid. Dnes většinu času pracuji sama z domu, tak je to přesně naopak.

Nejlépe odpočívám, když trávím čas s lidmi, kteří mi dodávají energii – se sestrou či kamarádkami. Nemusí to být velké akce, právě naopak. Stačí mi klidné setkání, společná procházka či rozhovor. Je to pro mě způsob, jak na chvíli vypnout od práce a být více přítomná v daném momentu.

Jaký je váš nejoblíbenější kousek vašeho letního šatníku?

Volné a velmi pohodlné krátké šaty, které mají jemný motiv měsíce, slunce a souhvězdí. Jsou to moje comfort šaty. Vždy vím, že se v nich budu cítit dobře, i když nemám svůj den.

Máte pro naše čtenářky a čtenáře nějaké doporučení na závěr?

Najděte si ve svém životě čas na věci, které vás upřímně baví a dělají vám radost. Nemusí se stát vaší prací ani velkým životním cílem. Každý z nás má jiné možnosti, povinnosti i životní situaci, proto si nemyslím, že existuje jedna univerzální rada pro všechny. Věřím, že když si člověk dokáže najít alespoň trošku času na něco, co jej naplňuje, může to mít velký vliv na to, jak se cítí. Někdy jsou to právě takovéto malé momenty, které dělají život příjemnějším.

Děkuji za rozhovor.

Informace k článku – jedná se o inzerci

Zdroj fotografií: archiv Martiny Trubanové

Pokračujte ve čtení dalších rozhovorů ZDE..

Dnes začíná další ročník vašeho oblíbeného letního seriálu rozhovorů Léto s návrháři 2026. I letos vám představíme inspirativní osobnosti české módní scény, jejich příběhy, pohled na současnou módu i zákulisí jejich tvorby. První díl patří ženě, která stojí za značkou Alen FASHION DESIGN – talentované návrhářce a majitelce Aleně Novotné. Pokud tuto značku ještě neznáte, máte skvělou příležitost ji díky následujícímu rozhovoru objevit.

Byla jste vždy tvořivá? Už v dětství?

Velmi. Nejraději jsem malovala vodovými barvami a ještě jako dítě v mateřské škole jsem svými výtvory lehce vyzdobila rodičům zeď v ložnici…tehdy jsem to vnímala jako své velmi povedené dílko. Rodiče měli ale poněkud jiný názor :-).

Co vás přivedlo k rozhodnutí být módní návrhářkou?

Chtěla jsem spojit výtvarničinu s prací. Dříve jsem chtěla jen malovat, ale rodiče mi kladli na srdce, že je těžké se tím uživit. Sami byli výtvarně nadaní, ale neměli možnost svůj talent dále rozvíjet. Proto mě podporovali v mém dalším směřování.

Přesný směr mi vlastně následně udal až film z mého dětství 101 Dalmatinů, kde jsem se poprvé setkala s prací návrhářky v podobě módních skic pro zápornou postavu Cruelu De Vil. Uchvátilo mě, že můžu vytvořit něco hmatatelného. Něco, co může utvářet styl nebo osobnost jiných lidí a pomoci jim cítit se v oblečení dobře.

Od kdy existuje značka Alen FASHION DESIGN?

Dříve jsem tvořila pod značkou H.- Alena Holá. Navrhovala jsem a šila oděvy na míru a prodávala několik svých limitovaných kolekcí v concept storech. Zakázková tvorba mi nakonec zabírala takové množství času, až jsem si uvědomila, že tímto směrem jít nechci. Později jsem založila rodinu a veškerý čas jsem věnovala rodině.

Zhruba rok zpět, kdy se vše trochu usadilo, jsem začala dávat dohromady novou značku Alen FASHION DESIGN s novým směrem. Tato je zaměřená na limitované kusy originálních oděvů pro ženy, které potřebují padnoucí střih.

Komu je určená vaše značka a módní tvorba?

Je určena všem ženám, které nechtějí jít s davem, chtějí se odprostit od módních trendů a oblékat styl. Tvořím modely, které vyřeší ženám spoustu starostí se střihem. Každá máme na svém těle něco, co bychom raději zamaskovaly a rafinovaný střih dokáže navíc vyzdvidhnout naše přednosti.

Modely značky Alen FASHION DESIGN podtrhnou vaše přednosti

Komu určená není?

Není pro ženy, které chtějí splynout s davem.

Čím je vaše značka specifická?

Promyšlenými střihy, hravostí a osobitostí snoubící se s barevnými a materiálovými kontrasty.

S jakými materiály pracujete při tvoření dámských a čas od času i pánských oděvů?

Nejlépe se mi tvoří z přírodních materiálů, aktuálně jsem si zamilovala len a viskózu. Ideálně tyto dva materiály ve směsi. Ale nebráním se ani použití umělých materiálů, pokud si to konkrétní model žádá.

Kde všude můžeme vidět a zakoupit vaši tvorbu?

Nyní pouze v mém online Ateliéru Alen. Rozšiřuji ale postupně výběr modelů, abych mohla svoji tvorbu ukázat i fyzicky. Ne jen online. Plánuji znovu prodej v concept storech a do budoucna si zařídit kamenný ateliér nebo butik.

Kde se budete v blízké době prezentovat?

Ráda bych se ukázala na některém z tvůrčích marketů…Konkrétní představu o místě a datu konání zatím nemám, jelikož hodně záleží na časových možnostech, kterých s dětmi není příliš. Určitě se o tom dozvíte předem na mém profilu na sociální síti Instagram nebo na mojí Facebookové stránce.

Co považujete za svůj největší dosavadní pracovní úspěch?

Oslovili mě ze značky Snadné oblékání (móda pro lidi s pohybovým omezením). Vytvořila jsem pro ně specifické oděvy s funkčními prvky. Dále jsem navrhla několik šatů pro značku Pretty Plump – ženy s křivkami a plnými tvary. Tyto dílčí projekty mě těší, naplňují a dávají mi smysl.

Jaký je váš pracovní sen?

Butik nebo ateliér, kde se ženy budou cítit výjimečně a jedinečně. Budou si moct vyzkoušet a nastylovat moje modely a osahat používané materiály. Chci ženy podpořit v tom, ať se nebojí střihů a různých kombinací. Jde jen o to, najít to, co přesně sedne postavě konkrétní ženy. A to je hlavně o správném střihu. A na střihy se u svých modelů nejvíce zaměřuji.

Kdo jsou vaše zákaznice?

Většinou to jsou ženy, které potřebují vypadat reprezentativně – ať už ve své profesi nebo na nějaké události. Působím v Praze, tak asi není úplně překvapením, že většina mých zákaznic je z tohoto města, ale mám zákaznice i z jiných měst.

Zařaďte se i vy mezi spokojené zákaznice značky Alen FASHION DESIGN

Jak pohlížíte na módní průmysl v Česku a celkově?

V Čechách jsme se v módním průmyslu zasekli a je to škoda. Měli jsme tu výrobce látek, kteří již nefungují. Krejčovina byla u nás na vysoké úrovni. Teď je patrný spíše trend tvůrců. Ale myslím, že se to postupně obrací a věřím, že jednou bude módní průmysl u nás zase na vysoké úrovni.

Když jedu například do Itálie, tak tady je v podstatě každá žena v elegantním věku šik. A nemusí mít postavu jako z katalogu. Ale umí se dobře obléknout a zvolit správný střih. Střih a materiál je prostě alfa a omega a budu to opakovat vždy a neustále s radostí, protože to tak opravdu je a považuji za podstatné na to upozorňovat.

Když se řekne skvěle vypadající žena, co se vám vybaví?

Upravená žena! Vždy ženám říkám: ,,Já když uvidím, jak jste krásně oblečená a jak vám to sluší, tak nebudu řešit vaši celulitidu, ale řeknu si, ta ženská má šmrnc!“ To vzezření prostě mnohonásobně převáží těch pár dolíčků. Ale je to samozřejmě bohužel i o tom, že jako společnost jsme nastavení neustále někoho nebo něco hodnotit a řešit proč a jak… i když nám to nepřísluší. Je v pořádku mít soudnost, ale přehnaná kritičnost sama k sobě není ideální.

Co vás jako první napadne, když se řekne módní peklo?

Jsem narozená v osmdesátkách a pro mě je peklo teplákovka 😀 a samozřejmě nám Čechům velmi známé ponožky v sandálech. A nevadí, že to byl nedávno ještě trendy hit. I ponožky v sandálech se prostě musí umět nosit a doladit se zbytkem outiftu, abyste nevypadali jako nějací strejdové v gastronomickém podniku nejnižší kategorie.

Co vnímáte jako must have kousek pro ženy?

Je to jednoznačně cokoliv lněného. Mám aktuálně v kolekci úžasnou lněnou sukni z velmi jemného předepraného lnu lehounké gramáže. Tu sukni když nosíte, máte pocit, že na sobě v podstatě nic nemáte a je vám v ní ve vedrech skvěle. Dále to můžou být lněné šaty, top nebo např. krátké kalhoty jako bermudy apod.

Must have kousek do dámského letního šatníku? Cokoliv lněného, ideálně padnoucí sukně!

Co vás nejvíce naplňuje v souvislosti s vaší prací?

Přinášet ženám pocit výjimečnosti. A také ten proces, kdy vám pod rukama vzniká něco nového a hmatatelného.

Kterou činnost při podnikání v módním průmyslu jako majitelka módní značky považujete na svojí práci za nejnáročnější?

Administrativu a byrokracii. Nesnáším administrativní úkony, ale bez jejich přítomnosti není možné podnikat. Doufám, že brzy to bude moci za mě dělat někdo jiný :-).

Jaké máte plány do konce roku?

Chci ustálit tvorbu na několika modelech měsíčně a případně se zúčastnit nějakého design marketu. Uvidíme, co mi čas dovolí. Stále mám malé děti a časově skloubit rodinu a práci je velmi náročné. Navíc se svojí tvorbě mohu zatím věnovat pouze částečně.

Co byste si na sebe nikdy neoblekla a z jakého důvodu?

Šaty bez ramínek, jelikož by neměly na čem držet :-D.

Jakou nejhorší radu či doporučení jste v životě dostala?

Tak to se musím hodně zamyslet. Mám totiž svoji hlavu a dost často si tzv. jedu věci podle svého názoru a postoje… Ale v širší rodině mi doporučovali, abych šla studovat pedagogiku, že mi to jde s dětmi a že mě mají děti rády. Já bych na to ale neměla trpělivost. A s mými dětmi jsem si to jen potvrdila…Stačí mi má dvě zlatíčka. Větší počet by byl nad moje nervy :-).

Módní návrhářka Novotná je žena s vlastním názorem

Co pro vás znamená léto?

Léto je pro mě slunce, dobití baterek, cestování a ideálně vynikající italská zmrzlina. Například moře mi pomáhá velmi dobře zregenerovat a zrelaxovat se. Na pláži dokáži totálně vypnout. Mírně mi to narušuje můj muž, jelikož nevydří jen tak ležet. Proto se snažíme vždy najít kompromis. Chvíli poznáváme okolní krásy země a chvíli relaxujeme na pláži. A když už jsem někde takto u moře, tak využívám příležitosti ochutnat čerstvé plody moře. Z nápojů sáhnu nejraději po nějakém drinku jako například Cuba Libre nebo Martini.

Alena Novotná miluje šaty

Jaký je váš nejoblíbenější kousek vašeho letního šatníku?

Šaty. Jednoduché šaty s áčkovým střihem sukně z krásně květované jemné viskózy.

Máte pro naše čtenářky a čtenáře nějaký tip na závěr, doporučení apod.?

Neobírejte se o svoji vlastní energii tím, že budete hodnotit věci okolo. Přejděte to a svoji energii věnujte například do zkoušení toho pravého střihu vašich vysněných šatů/obleku. A buďte vždy trochu nad věcí ;-). A budu moc ráda, když se my ženy budeme více podporovat a držet spolu.

Děkuji za rozhovor.

Informace k článku – jedná se o inzerci

Zdroj fotografií: archiv Aleny Novotné a foto by Lucie Křístková

Pokračujte ve čtení dalších rozhovorů ZDE.

Od vojenské služby přes organizaci kulturních akcí až po módní přehlídky a společenské události. Majitel Agentury Fatima Ing. Zdeněk Krč otevřeně hovoří o své životní cestě, radosti z úspěšné Top módy v Holešově i o tom, proč ani po letech neumí skutečně odpočívat a čím ho přátelé vždy potěší.

Ing. Zdeněk Krč při práci

Tvoje umělecká Agentura Fatima úspěšně existuje spoustu let. Jsi bývalý voják, mnoho lidí jistě zajímá, co tě přivedlo k tomu, založit si agenturu?

Jako voják jsem začínal v r. 1981 jako tankista u přáslavického pluku. Tam jsem se ale později časem stal kulturníkem tankového pluku, protože mi tato funkce byla nabídnuta a kulturu jsem pro vojáky dělal rád. Od roku 1986 jsem pak byl náčelníkem PDA v Kroměříži, kde jsem již kulturu zajišťoval pro celou posádku. No a když jsem po revoluci odešel do civilu, založil jsem si agenturu a začal se kulturou živit.

Věděli jste, že Ing. Zdeněk Krč je nejen majitelem Agentury Fatima, ale i majorem?

Co tě nejvíce baví na tvé práci ředitele umělecké agentury a co je na této činnosti nejnáročnější?

Baví mně vymýšlet různé produkční situace, špeky do scénářů atd., nejnáročnější dnes po covidové době je dostat na akci diváky. Pokud tam člověk nemá nějakou super hvězdu, je to těžké, ale ne u každé kulturní akce mohou být superhvězdy.

Ing. Krč je mezi veřejně známými osobnostmi oblíbený

Díky čemu si myslíš, že úspěšně funguješ na scéně tolik let?

Letos má agentura již výročí 35-ti let svého trvání. Byly doby lepší, byly taky doby horší, ale aby člověk vydržel tak dlouho i v situaci, kdy se ne dobře daří, musí mít tuto práci rád a dělat to srdcem, ne jen pro peníze.

Majitel Agentury Fatima (vlevo) má svoji práci moc rád a vždy měl kladný vztah ke kultuře

Co se ti nejvíce líbí na módním průmyslu?

Kreativita různých výtvarníků, nicméně se mi líbí společenské šaty v různých verzích, tady je někdy pole neorané. Z těch našich konfekčních přehlídek se mi líbí vždy vstup modelů ze 60. let, protože to je moje mládí a na to rád vzpomínám.

Na módních přehlídkách prezentují své kolekce i vyhlášené české návrhářky jako například Jiřina Tauchmanová

Na jakou svoji událost pozveš naše čtenářky a čtenáře?

Nejbližší přehlídka je 12.9.2026 s názvem: „Móda v Květné“, jedná se o přehlídku jak návrhářů, tak i konfekce a to v Květné zahradě v Kroměříži venku mezi palmami. Kdyby pršelo, bude akce ve skleníku.

Na módních událostech Agentury Fatima nikdy nechybí také pěvecká a kulturně umělecká vystoupení

Jaké pocity máš z první Top módy na Zámku Holešov?

Dobré, protože se ke mně donesly jen kladné ohlasy, že se akce líbila. Naše chyby jsem ale viděl, byli jsme tam poprvé a některé organizační a technické věci budeme muset upravit. Ale celkově z různých stran díky kladným ohlasům si myslím, že akce byla podařená a určitě ji Holešov uvidí i příští rok.

Na co se v souvislosti s Top módou 2027 můžeme těšit?

Opět na Honzu Čenského, na špičkové návrháře i modelky.

Skvělá zpráva hlavně pro všechny fanynky Top módy a herce i moderátora Jana Čenského, který je pro mnoho z nás stále princem a synonymem gentlemana, bude moderovat další ročník Top módy v Holešově

Jaké máš plány na letošní léto?

Na dovolené nejezdím, takže si udělat trochu pořádek v kanceláři a baráku. Také nafotit čtvrtý kalendář agentury Fatima k výročí agentury s elegantními dámami.

Jeden z mnoha úspěšných projektů Ing. Zdeňka Krče a jeho Agentury Fatima jsou Elegantní dámy

Co máš na létě nejraději?

Teplo.

Jak rád odpočíváš? Umíš to vůbec?

Ne. To už plyne z toho, že nejezdím na dovolené. Ve skutečnosti  jsem oficiálně na dovolené byl naposledy v roce 1984, kdy jsem od velitele pluku dostal poukaz na týdenní dovolenou do Smrekovice u Ružomberka. Od té doby, když jsem musel mít dovolenou, stejně jsem chodil na PDA, protože tam mně bylo lépe jak samotnému doma. Já měl vždy pocit, když někde odpočívám, že jsem lajdák a někdo za mně musí pracovat a já nicneděláním zbytečně mrhám čas.

Majitel Agentury Fatima v podstatě neumí odpočívat

Kterým jídlem či pitím tě přátelé vždy jako dárkem opravdu potěší?

Cukrovím a bílým vínem.

Za co jsi v životě nejvíce vděčný?

Za výchovu od mých rodičů a rodinné prostředí, ve kterém jsem vyrůstal. O tom se mnohým dnešním dětem může jen zdát. Měl jsem krásné dětství, ještě takové to pravé, tzn. po příchodu ze školy se prásklo s aktovkou do kouta a letělo se ven. Nechápu, že dnešní děti některé berou jako trest to, že musí ven a ne zůstat u počítačů.

Dostal jsi někdy od někoho v životě opravdu užitečnou radu? Jakou?

Neumím vybrat jen jednu. Rad jsem dostal více, od rodičů, učitelů i velitelů, také od přátel. Každá rada, když se projevila jako dobrá, tak splnila svůj účel.

Ing. Zdeněk Krč, majitel Agentury Fatima je nejen vděčný za svůj přítomný život, ale váží si i své minulosti

Co ti v poslední době udělalo největší radost?

To že se povedla Top móda v Holešově.

Děkuji za rozhovor.

Zdroj všech fotografií: archiv Ing. Zdeňka Krče

Více informací o Agentuře Fatima najdete ZDE.

Pokračujte ve čtení dalších rozhovorů ZDE.