Lidé chtějí svému oblečení prodloužit životnost, ale nechávají si i vytvořit kousky na míru, říká Michaela Kučerová

24. 9. 2026

Máme velkou radost, že se Michaela Kučerová, majitelka Krejčovství MK rozhodla u nás na webu prezentovat znovu tentokrát ve větším rozsahu, a to v rozhovoru. Velmi nás její snaha se u nás prezentovat těší i proto, že její zaměření podnikání je velmi užitečné. Kromě tvorby dámských oděvů na zakázku prodlužuje životnost dámského i pánského oblečení. Pojďte si přečíst příklad přístupu k udržitelnosti z jiného úhlu pohledu. Těšit se můžete také na detailní pohled na její samotnou krejčovskou práci.

 

Jaká byla cesta k vašemu dnešnímu krejčovství?

 

Řekla bych, že docela klikatá. Vyučila jsem se jako dámská krejčová, ale přestože se mi samotné řemeslo líbilo, ve škole mě příliš nebavilo a tehdy jsem ani neměla pocit, že bych na šití byla nějak výrazně šikovná. Myslím, že jsem dokonce u závěrečných zkoušek své mistrové slíbila, že tuhle práci nikdy dělat nebudu. Dnes se tomu samozřejmě musím smát.

 

Po vyučení jsem proto pokračovala ve studiu na ekonomické škole s představou, že budu pracovat někde v kanceláři a bude to pro mě lepší cesta. Časem jsem ale zjistila, že kancelářská práce není nic pro mě. Vystřídala jsem několik zaměstnání a někdy kolem pětadvaceti let ve mně začala sílit touha vytvořit si něco vlastního. Když jsem přemýšlela, co vlastně umím a čemu bych se mohla věnovat, najednou mi došlo: vždyť já umím šít.

 

Založila jsem si živnost a začala od nuly. Ze školy jsem znala technologické postupy a měla jsem určitý základ, ale chyběla mi praxe a jistota v rukou. Své podnikání jsem začínala hlavně úpravami oděvů, opravovala jsem oblečení také pro obchody. Časem jsem si věřila na zvládnutí náročnějších zakázek. Současně jsem si ještě nechávala zaměstnání na poloviční úvazek, protože jsem tehdy nevěděla, jestli mě krejčovství dokáže uživit.

Příběh Michaely Kučerové dokazuje, že jeho osudová práce a současně záliba si jej vždy najde

Příběh Michaely Kučerové dokazuje, že osudová práce a současně záliba si člověka vždy najde

Během dalších let přišly nejrůznější pracovní příležitosti, zakázkové šití i období, kdy jsem kvůli osobní situaci musela šití téměř úplně odsunout. Vždycky jsem se k němu ale znovu vrátila. Až přibližně po deseti letech přišel okamžik, kdy jsem se rozhodla opustit své zaměstnání a dát krejčovství naplno šanci.

 

Právě tehdy jsem si začala naplno uvědomovat, že i v době, kdy je trh oblečením doslova přehlcený, má krejčovské řemeslo stále své místo. Lidé chtějí své oblíbené oděvy upravovat a zachraňovat a zároveň stále hledají možnost nechat si ušít něco, co jim skutečně sedí a odpovídá jejich představám. A to je něco, co vám běžný obchod často nabídnout nedokáže.

 

Jak jste se dostala ke krejčovskému řemeslu?

 

Přestože jsem se jako dámská krejčová vyučila, mám pocit, že ke skutečnému krejčovskému řemeslu jsem se dostala až mnohem později, a to především díky praxi a dvěma výjimečným krejčovým, které mě na mé cestě provázely. Když jsem po letech začala znovu šít, měla jsem ze školy základy a znala technologické postupy, ale chyběla mi praxe a jistota v rukou.

 

Nepotřebovala jsem se učit šít úplně od začátku. Potřebovala jsem spíše někoho zkušeného, s kým bych mohla konzultovat konkrétní kroky, u kterých jsem si nebyla jistá. Tehdy jsem si vzpomněla na svoji mistrovou z prvního ročníku učiliště. Přestože mě vedla pouze jeden rok a od školy uplynulo více než deset let, utkvěla mi v paměti jako člověk, kterého jsem měla opravdu ráda. Vyhledala jsem ji, ozvala jsem se jí a doufala, že si na mě ještě vzpomene. A vzpomněla.

 

Začala mi pomáhat právě s jednotlivými postupy, u kterých jsem si nebyla jistá. Někdy stačila krátká konzultace nebo vysvětlení jednoho konkrétního kroku. Později mě doporučila firmě, pro kterou sama šila a která právě rozšiřovala svoji nabídku o oblečení. Začínala jsem tam jednoduchými kalhotami na gumu, postupně jsem šila bundy se zipy, kapucemi a kapsami a nakonec také kabáty, saka nebo pánské zimní prošívané bundy. Byla to pro mě úžasná praxe.

 

Moje paní mistrová bohužel před několika lety zemřela. Právě v té době jsem pracovala na náročnější zakázce a dostala jsem se do bodu, kdy jsem potřebovala radu zkušenějšího člověka. Vzpomněla jsem si na jednu její kolegyni, o které mi často vyprávěla jako o výborné pánské krejčové. Osobně jsme se nikdy neviděly, znala jsem pouze její jméno a věděla jsem, odkud je. Protože stále šila, podařilo se mi ji najít. Představila jsem se, vysvětlila jí, odkud o ní vím, a zeptala jsem se, zda by mi mohla věnovat trochu svého času. I tentokrát jsem měla štěstí. Byla nesmírně ochotná a postupně jsme spolu zůstaly v kontaktu.

 

Tyto dvě ženy mi z mého pohledu daly na mé cestě nejvíc. Obě jsou pro mě představitelkami poctivého krejčovského řemesla „staré školy“. Pracovaly na vysoké úrovni, šily také pro známé návrháře a jejich práce byla neuvěřitelně precizní. Moje paní mistrová mi pomohla znovu získat řemeslo do rukou a doplnila mi znalosti tam, kde jsem si nebyla jistá. Druhá paní krejčová mi kromě dalších zkušeností dala něco možná ještě důležitějšího – jistotu ve vlastní práci. Když člověk, jehož práce si nesmírně vážíte, vezme váš výrobek do rukou, prohlédne si ho a řekne vám, že je krásně ušitý, začne se postupně měnit i to, jak svoji vlastní práci vnímáte.

 

Dnes už při šití nepotřebuji vedení jako dříve. Samozřejmě o sobě někdy pochybuji a myslím, že to k tvůrčí práci patří. Po letech praxe už vím, že se dokáži při práci rozhodovat sama a hledat vlastní řešení. A právě díky druhé paní krejčové jsem navíc začala krejčovství vnímat trochu jinak. Nejen jako řemeslo a soubor správných technologických postupů, ale jako spojení řemesla, preciznosti a určité formy umění.

 

Co vás na vaší práci nejvíce baví a co na ní považujete za náročné?

 

Nejvíce mě baví okamžik, kdy vidím, jak se z oděvu postupně stává něco, co člověku opravdu sedí. A je vlastně jedno, jestli šiji celý oděv na míru, nebo dělám zdánlivě obyčejnou úpravu.

Michaelu Kučerovou velmi baví tvorba oděvů na zakázku, ale i opravy a úpravy oděvů

Michaelu Kučerovou velmi baví tvorba oděvů na zakázku, ale i opravy a úpravy oděvů

Někdy ke mně přijde zákaznice jen se zkrácením šatů nebo potřebuje přidat záševky. Uděláte několik poměrně malých zásahů a najednou před vámi stojí úplně jiný oděv. Stačí u sukně změnit délku o několik málo centimetrů a celá silueta může působit úplně jinak. Právě to mi někdy připadá skoro jako malé kouzlo.

 

Stejně mě baví zakázkové šití. Při první zkoušce máte před sebou něco, co ještě před chvílí byly jen rovné kusy nastříhané látky, a najednou se na postavě začíná formovat skutečný oděv. Každým dalším krokem dostává svůj tvar a charakter.

Mám ráda i tu neuvěřitelnou preciznost, kterou krejčovství vyžaduje. Když šiji kapsu, vsazuji zip, lemuji nebo spojuji jednotlivé díly a všechno do sebe přesně zapadne, mám z toho obrovskou radost. Někdy máte šaty téměř hotové, ale stále jim něco chybí. Pak založíte správnou délku, vyžehlíte je a najednou je všechno jak má být. Krejčová totiž na oděvu vidí milimetry, kterých si možná nikdo jiný ani nevšimne. A právě ony často rozhodují o výsledku.

 

A právě s tou precizností souvisí i to, co je pro mě na této práci nejnáročnější – zodpovědnost. Občas tomu říkám jednoduše strach střihnout. Když přede mnou leží látka na náročnější zakázku a vím, že některá rozhodnutí už nepůjdou vzít zpět, dokáži kolem ní nějakou dobu chodit. Všechno si několikrát zkontroluji, promyslím a někdy si před prvním střihem raději ještě dojdu udělat kávu.

Každému stříhání látky přechazí pečlivě promyšlené rozhodnutí

Každému stříhání látky předchazí pečlivě promyšlené rozhodnutí

A moje práce se mnou občas odchází i domů. U složitější zakázky se mi stává, že večer ležím v posteli a v hlavě si přehrávám, jak něco nastřihnu, jaký zvolím postup nebo v jakém pořadí jednotlivé kroky udělám. Často mám řešení v hlavě dřív, než druhý den vůbec přijdu ke stroji.

 

Asi největší nervozitu ale cítím před předáním náročnější zakázky. Můžu být se svojí prací spokojená, oděv může krásně sedět a být zpracovaný přesně tak, jak má, ale stejně mi hlavou proběhne otázka: Odpovídá výsledek tomu, co si zákaznice představovala? U zakázkového šití totiž nejde jen o správně ušitý oděv. Pracujete také s představou člověka, pro kterého vzniká – a právě za její naplnění cítím velkou zodpovědnost.

 

Co celkově považujete v Česku za náročné na podnikání a zvláště v módním průmyslu?

 

Na podnikání je pro mě asi nejnáročnější určitá nejistota. Člověk se snaží něco vybudovat, ale především v začátcích nikdy přesně neví, kolik zakázek přijde příští měsíc. Do toho samozřejmě musí platit pravidelné náklady, sociální a zdravotní pojištění, daně a další povinnosti, které je nutné hradit bez ohledu na to, jak silný měsíc zrovna máte. Když pracujete sami na sebe, získáte velkou svobodu, ale zároveň za sebe a své podnikání nesete veškerou zodpovědnost.

 

V módním průmyslu vnímám jako velký problém především obrovské množství produkovaného oblečení. Oblečení je dnes všude, často za neuvěřitelně nízké ceny a mám někdy pocit, že se k němu začínáme chovat téměř jako ke spotřebnímu zboží každodenní potřeby. Když něco nesedí, nevydrží nebo se nám to přestane líbit, jednoduše koupíme další kus. Přitom část těchto oděvů není z kvalitních materiálů, nesedí různým typům postav a mnohdy ani není vytvořena s předpokladem, že ji budeme nosit dlouhé roky.

Nelze srovnávat cenu oděvu na zakázku s oděvem z masové produkce

Nelze srovnávat cenu oděvu na zakázku s oděvem z masové produkce

A právě v tomto prostředí se někdy krejčovská práce dostává do zvláštní situace. Občas se setkávám s porovnáváním ceny oděvu z běžného obchodu s cenou oděvu ušitého na míru. Podle mě jsou to ale dvě úplně odlišné věci. Na jedné straně stojí sériová výroba ve velkém množství, na druhé konkrétní člověk, jeho míry, jeho postava, jeho představa, vybraný materiál a mnoho hodin individuální práce.

 

Krejčovina je pro mě o oděvu vytvořeném podle vašich představ. O kousku oblečení, který budete nosit roky, protože vám sedí, protože se v něm cítíte dobře a protože ho máte rádi. A právě v tom podle mě spočívá hodnota oděvu šitého na míru. Nemůže soutěžit s masovou výrobou o nejnižší cenu – a ani by neměl. Jeho hodnota je úplně někde jinde.

 

Které služby jsou u vašich zákaznic a zákazníků ve vašem Krejčovství MK nejoblíbenější a nejvíce využívané?

 

Nejoblíbenější jsou určitě oděvy šité na zakázku úplně od začátku, podle konkrétní představy zákaznice. Nejvíce využívané jsou ale samozřejmě opravy a úpravy oděvů, protože ty lidé potřebují nejčastěji v běžném životě.

 

Čím se odlišuje vaše krejčovství od konkurence?

 

Nevím, jestli se tím vyloženě odlišuji od ostatních krejčovství, ale svoje krejčovství chci stavět hlavně na individualitě. Každé zákaznici se chci věnovat naplno a odvést pro ni co nejlepší možnou práci. Je pro mě důležitý osobní přístup, vzájemná důvěra a to, aby každá zákaznice měla pocit, že se její zakázce opravdu věnuji individuálně a není pro mě jen další zakázka.

V Krejčovství MK nebudete jen další číslo zakázky

V Krejčovství MK nebudete jen další číslo zakázky

Jaké služby ve vašem krejčovství nabízíte?

 

Ve svém krejčovství se věnuji dvěma hlavním oblastem – úpravám oděvů a zakázkovému šití na míru.

 

U úprav je moje nabídka opravdu široká. V podstatě se snažím najít řešení všude tam, kde je úprava technicky možná a dává smysl. Může jít o běžnější zásahy, jako je zkracování, zužování nebo úprava pasu, ale také o složitější úpravy, při kterých je potřeba oděv částečně přepracovat. A přestože se moje krejčovství zaměřuje především na ženy, u úprav přijímám i pánské oděvy.

Michaela Kučerová se ve svém krejčovství věnuje také opravám pánských oděvů

Michaela Kučerová se ve svém krejčovství věnuje také opravám pánských oděvů

Druhou částí mojí práce je šití dámských oděvů na míru. A tady mě baví právě to, že nabídka vlastně nemusí končit u několika konkrétních typů oblečení. Zákaznice může přijít s vlastní představou a společně hledáme cestu, jak ji převést do skutečného oděvu. Samozřejmě vždy záleží na tom, zda je daná představa technicky realizovatelná, ale právě tahle různorodost mě na zakázkovém šití baví.

Nechejte si vytvořit nějaké dámský oděv na zakázku

Nechejte si vytvořit nějaké dámský oděv na zakázku

Moje zaměření na dámskou krejčovinu má kořeny už ve škole. Když jsem se hlásila na obor, studovala jsem dámské krejčovství, tak jsem právě v něm získala své základy. Postupem času jsem ale zjistila, že mi toto zaměření vyhovuje i osobně. Dámská móda je mi bližší, připadá mi velmi kreativní a nabízí obrovské množství možností ve střizích, materiálech i celkovém zpracování.

 

Zkušenosti mám přitom i s pánskými oděvy. V minulosti jsem šila například pánské kalhoty, kombinézy nebo bundy. Pánské krejčovství má podle mě své velké kouzlo právě v technické stránce. U klasické pánské krejčoviny je zpracování velmi náročné a precizní a právě to je část, která by mě na něm lákala nejvíce. Pro své vlastní krejčovství jsem si ale vybrala dámskou módu jednoduše proto, že je mi bližší a mohu v ní více využít svou kreativitu.

 

Jak dlouho trvá tvorba oděvu na zakázku a od čeho se to odvíjí? 

 

Toto se odvíjí od typu oděvu a jeho náročnosti. U kalhot je samozřejmě práce kratší než například u kabátu nebo složitějších šatů. Záleží rovněž na materiálu, množství detailů a počtu zkoušek. Někdy stačí jedna, jindy jsou potřeba dvě nebo tři, aby oděv opravdu dobře seděl.

Oděv na zakázku musí své majitelce skvěle padnout

Oděv na zakázku musí své majitelce skvěle padnout

Shání se vám snadno potřeby pro vaši práci, jako například nitě apod.?

 

Ano, dnes je podle mě výběr opravdu široký a většinu potřeb seženu bez problémů. U některých atypických věcí, například speciálních zipů nebo lemování, má výrobce někdy vlastní originální komponenty, které přesně nahradit nelze. Většinou se ale vždy podaří najít vhodnou alternativu, která funkčně i vzhledově funguje dobře.

 

Co vás naplňuje při realizaci oprav, kterým se s nadšením věnujete?

 

Na opravách mě baví už samotné hledání řešení. Často se ke mně dostane oděv, u kterého to na první pohled vypadá, že jej zachránit nebude možné. A právě tehdy mě baví přemýšlet, jak ho upravit tak, aby mohl dál sloužit.

 

Vždy se snažím najít cestu a jen málokdy řeknu, že něco nejde – většinou až ve chvíli, kdy už to opravdu není technicky možné. A největší radost mám potom z reakce zákaznic/zákazníků, kteří často přijdou s tím, že už ani moc nevěří, že se oděv podaří zachránit, a nakonec si jej můžou znovu odnést a dál nosit.

Je to pro mě zase takové malé krejčovské kouzlo.

 

Jaké úpravy oděvů vás baví nejvíce a u kterých si můžete opravdu „vyhrát“?

 

Nejde ani tak o konkrétní typ oděvu, ale spíš o samotnou úpravu nebo opravu. Baví mě práce, kde je potřeba hledat řešení a kde je na výsledku opravdu vidět rozdíl.

 

Mám ráda například úpravy délek u širokých sukní, kde si můžu vyhrát s úzkým a čistým lemem. Stejně tak mě baví opravy roztržených podšívek, které někdy na první pohled vypadají, že už by bylo nejlepší celé vyměnit. Často ale lze najít způsob, jak je zachránit bez kompletní výměny, a právě to mě těší.

 

Několikrát se mi také stalo, že se ke mně dostal oděv po předchozí nepovedené opravě nebo úpravě. I takové zakázky mám ráda, protože když se vše provede správně a pečlivě, může být výsledný rozdíl opravdu výrazný. Právě u těchto úprav mám pocit, že si s nimi můžu nejvíce „vyhrát“.

 

Která zakázka vás během provozování vašeho podnikání nejvíce překvapila, čím a z jakého důvodu?

 

Takových zakázek bylo určitě více, ale z poslední doby mi nejvíc utkvěla úprava pánské motorkářské kombinézy. U té jsem se opravdu zapotila.

V Krejčovství MK si můžete nechat opravit nejrůznější oděvy bez ohledu na to, zda jsou pánské či dámské

V Krejčovství MK si můžete nechat opravit nejrůznější oděvy bez ohledu na to, zda jsou pánské či dámské

Bylo potřeba oddělit vrchní a spodní část, mezi ně vsadit nový zip a zároveň zkrátit rukávy. To samo o sobě nebylo úplně jednoduché, protože šlo o těžký kožený oděv s podšívkou. Navíc bylo potřeba znovu správně usadit a přišít plastové chrániče tak, aby po zkrácení rukávů seděly přesně tam, kde mají.

 

Práce s kůží, těžkou konstrukcí oděvu, podšívkou a pevnými chrániči byla technicky náročná a vyžadovala hodně trpělivosti. Právě proto mi tahle zakázka utkvěla v paměti – byla to jedna z těch úprav, u kterých si člověk opravdu sáhne na své limity, ale o to větší radost má z výsledku.

 

Setkáváte se s představou, že krejčovství je určeno především pro šití nových oděvů, nebo lidé stále více objevují i možnosti úprav?

 

Když jsem se ke krejčovství vracela naplno, měla jsem původně pocit, že dnes bude hlavně o úpravách a opravách. O to mileji mě překvapilo, že tomu tak vůbec není. Stále více lidí má zájem i o nový oděv ušitý od začátku, na míru a podle vlastní představy.

Kdybych to měla odhadnout, u mě je poměr zakázkového šití a úprav zhruba půl na půl – a vlastně mi to tak vyhovuje. U oprav a úprav si trochu odpočinu od větších zakázek. Výsledek je většinou rychlejší a bývá s nimi spojený menší stres. Po čase mi ale zase začne chybět možnost něco vytvořit úplně od začátku. Právě to mi dávají zakázky na míru – možnost pracovat s novým střihem, materiálem a představou zákaznice a sledovat, jak postupně vzniká celý oděv. Obě části krejčovství mě proto baví každá trochu jiným způsobem.

 

Jak důležité je podle vás umět se na oděv podívat jinak a najít řešení, které zákazník třeba původně nevidí?

 

Podle mě je to jedna z nejdůležitějších částí krejčovské práce. Často ke mně zákazník přinese oděv, vysvětlí mi problém a řekne třeba: „Stačí, když mi to tady nějak vezmete.“ Jenže mně už v tu chvíli v hlavě běží úplně jiný proces. Přemýšlím, kde oděv rozpárat, jak se dostat dovnitř, co otočit, podložit, podžehlit, začistit nebo jak celý zásah udělat tak, aby výsledek nejen fungoval, ale také vypadal co nejlépe.

Krejčovský um není pouze o šití, ale zvláště u oprav také o komplexním uvažování nad daným oděvem

Krejčovský um není pouze o šití, ale zvláště u oprav také o komplexním uvažování nad daným oděvem

A právě to mě na té práci baví. Pro zákazníka je šití často trochu alchymie, protože nezná konstrukci oděvu ani možnosti, které nabízí. Já už ale při prvním pohledu začínám hledat několik různých cest, jak problém vyřešit. A někdy je výsledné řešení úplně jiné, než si zákaznice/zákazník na začátku představoval.

 

Provádíte také úpravy oděvů, které si zákazníci zakoupili v jiných obchodech nebo e-shopech? 

 

Ano, samozřejmě. Je mi v podstatě jedno, kde byl oděv zakoupený. Pokud je úprava technicky možná a dává smysl, ráda se jí ujmu. Právě u konfekce se často stává, že oděv člověku sedí jen částečně, a menší nebo větší úpravou se dá přizpůsobit konkrétní postavě tak, aby se opravdu dobře nosil. Zmenšuji i zvětšuji oděvy.

 

Jaké možnosti úprav nabízíte u oděvů, které nebyly ušity přímo u vás?

 

Možností je opravdu hodně. Od běžných úprav, jako je zkrácení, prodloužení, zúžení nebo rozšíření, přes úpravy pasu, boků a rukávů až po náročnější zásahy, například nové vsazení rukávové hlavice, úpravu výstřihu, podšívky, zapínání nebo částečné přepracování střihu. Vždy záleží na konkrétním oděvu, materiálu a jeho konstrukci, ale často se dá upravit mnohem víc, než si zákazník na začátku myslí.

 

U menších zmenšovacích úprav jde často jen o zúžení konkrétní části oděvu, například pasu, boků nebo bočních švů. Pokud je ale potřeba oděv zmenšit výrazněji, třeba o celou konfekční velikost, upozorňuji zákazníka, že už nejde jen o běžnou úpravu. V takovém případě se často zasahuje do více částí oděvu a prakticky se částečně přepracovává jeho střih. I to je ale samozřejmě možné, pokud to konstrukce a materiál oděvu dovolují.

 

Zvětšování oděvů bývá o něco složitější než zmenšování. Pokud má oděv dostatečné rezervy ve švech nebo záševcích a chybějící centimetry se dají získat právě odtud, je úprava relativně jednoduchá. Větší výzva nastává ve chvíli, kdy rezervy nestačí. Pak je potřeba hledat jiné řešení, například vložit nový díl nebo část oděvu konstrukčně přepracovat. Měla jsem například zakázku, kdy bylo potřeba rozšířit sukni v pase přibližně o 20 centimetrů. V takovém případě už nešlo jen o povolení švů, ale o vložení nového materiálu.

 

A právě tam je důležité nejen technické řešení, ale i vzhled. Je potřeba najít látku, která se co nejvíce podobá původní, nebo naopak zvolit takovou, která bude působit jako záměrný designový prvek. Cílem je, aby úprava nevypadala jako nouzové řešení, ale jako přirozená součást oděvu.

 

Jaké další úpravy zákaznice nejčastěji požadují – například zkrácení, prodloužení, úpravu rukávů, pasu nebo změnu zapínání?

 

Zkracování kalhot a šatů, výměny zipů nebo zúžení v pase, ať už u kalhot, sukní nebo šatů. Jsou to sice běžné zásahy, ale právě u nich často rozhodují detaily a přesnost, aby oděv po úpravě dobře seděl a působil přirozeně.

 

Existují oděvy nebo materiály, u kterých je potřeba zákazníka předem upozornit, že úprava nemusí být možná nebo může mít určitá omezení?

 

Ano. U některých materiálů nebo oděvů je potřeba předem upozornit na omezení. Týká se to nejen jemných nebo choulostivých látek, ale také velmi pevných materiálů, kde se někdy „tluče“ střih s vlastnostmi látky. U pevných materiálů je například potřeba v některých místech ponechat větší vůli, protože neumožňují takový pohyb jako pružné látky. Vždy proto záleží na konkrétním materiálu, střihu a typu úpravy.

 

Která zakázka vás v poslední době nejvíce potěšila?

 

V poslední době mě hodně potěšila úprava svatebních šatů, které přišly z e-shopu celé pomačkané a zákaznici vůbec neseděly. Po úpravě přesně na její postavu a pečlivém vyžehlení velmi bohaté sukně vypadaly šaty úplně jinak. Největší radost pro mě ale byla spokojenost zákaznice a její krásná recenze. Právě takové zakázky mi připomínají, jak velký rozdíl může správná úprava udělat.

Vhodně zvolený přístup k úpravě oděvů jim prodlouží životnost a v podstatě je rozzáří tak, ať můžou podtrhnout osobnost své nositelky či nositele

Vhodně zvolený přístup k úpravě oděvů jim prodlouží životnost a v podstatě je rozzáří tak, ať můžou podtrhnout osobnost své nositelky či nositele

 

Jaké důvody nejčastěji přimějí zákaznice dorazit k vám?

 

Nejčastěji přicházejí proto, že jim oděv nesedí tak, jak by měl, potřebují ho upravit na svou postavu nebo zachránit oblíbený kousek, kterého se nechtějí vzdát. Často jde také o šaty nebo jiný oděv na konkrétní událost, který je potřeba doladit tak, aby opravdu dobře seděl. A samozřejmě přicházejí i zákaznice, které chtějí nový oděv ušitý na míru přesně podle své představy.

 

Svěřují se vám zákaznice se svými životními příběhy?

 

Ano, docela často. Přece jen spolu během konzultace a zkoušek strávíme nějaký čas a rozhovor se přirozeně dostane i k osobnějším tématům. Já to mám ráda. Moje zákaznice jsou většinou velmi milé a mám díky tomu pocit, že si během zakázky vytvoříme bližší a příjemnější vztah.

 

Jaká věková skupina jsou vaše zákaznice, čím je specifická?

 

Nejvíce u mě převažují zákaznice středního věku, ale rozhodně to není jediná skupina. Chodí ke mně i mladší slečny, ale také starší dámy. Každá věková skupina řeší trochu jiné potřeby. Právě ta pestrost mě na práci baví.

 

Jaký vy osobně máte vztah k módě?

 

Můj vztah k módě je asi trochu jiný, než by se od krejčové čekalo. Trendy příliš nesleduji a oblečení si nevybírám podle toho, co je zrovna „in“, ale hlavně podle toho, jak se v něm cítím a jestli mi sluší.

 

Ani módní přehlídky nesleduji nijak intenzivně. Mnohem víc mě baví samotné oblečení, jeho střih, materiál, kombinace a možnost vybrat si nebo vytvořit kousek, ve kterém se člověk cítí dobře. Na módě zbožňuji kreativitu.

 

Šijete si oděvy i sama pro sebe? Co jste si naposledy vytvořila?

 

Ano, šiji si i sama pro sebe. Neustále si kupuji látky a v hlavě mám další a další projekty. Momentálně mám rozpracované dvoje kalhoty, kabát a oversized podzimní bundu.

Michaela Kučerová si čas od času ušije i nějaký oděv sama pro sebe

Michaela Kučerová si čas od času ušije i nějaký oděv sama pro sebe

Problém je v tom, že mi pro tvorbu vlastního oblečení nezbývá tolik času, protože přednost mají zakázky. Když se naskytne nějaká speciální příležitost, například svatba, ráda si šaty ušiji sama – ať už jako nevěsta, nebo jako host.

 

Jaké máte plány do konce roku?

 

Nemám žádné velké konkrétní plány. Pracovně si přeji, ať všechno pokračuje tak jako doposud, ať se ke mně zákaznice vrací, přichází nové zakázky a zajímavé projekty. Mým cílem je pokračovat v tom, co se mi daří a postupně se dál zlepšovat. V osobním životě se nechávám překvapit, co mi další období přinese.

 

Připravujete nějaký speciální vánoční event či setkání pro zákaznice apod.?

 

Zatím jsem nad ničím takovým konkrétně nepřemýšlela, ale vlastně je to zajímavý nápad. Možná mě tahle otázka právě trochu inspirovala a uvidím, jestli do konce roku něco menšího nevymyslím.

 

Děkuji za rozhovor.

Informace k rozhovoru: jedná se o inzerci

Více informací o Michaele Kučerové a jejím Krejčovství MK naleznete ZDE.

Pokračujte ve čtení dalších rozhovorů ZDE.

Podobné příspěvky

Translate »